Může se tvůj typ osobnosti změnit? Co ukazují longitudinální studie
Tým 64 Types · Aktualizováno 20. října 2026 · 6 minut čtení · 9 publikovaných zdrojů
Ano. Osobnost je docela stabilní, ale ne neměnná. Tvá pozice vůči ostatním se s věkem stává stabilnější,[1] ale průměrné úrovně rysů se během dospělosti posouvají: většina lidí se stává svědomitější, emočně stabilnější a společensky sebejistější, hlavně mezi 20 a 40 lety.[2] Rysy se mění i díky intervencím. Analýza 207 studií našla v průměru za 24 týdnů jasné změny, hlavně v emoční stabilitě,[3] a randomizované studie ukazují, že lidé, kteří se rozhodnou změnit některý rys, ho mohou během několika měsíců měřitelně posunout.[4][5]
I tvůj kód typu se může změnit z prostšího důvodu: pokud jsi u některého rysu blízko středu, stačí malé rozdíly mezi dvěma vyplněními, aby se písmeno převrátilo. Tento průvodce se věnuje obojímu.
Dva druhy stability
Výzkumníci rozlišují dvě otázky, které se snadno zaměňují:
- Stabilita pořadí: udržují si lidé svou pozici vůči ostatním? Pokud jsi byl ve 20 letech svědomitější než většina spolužáků, platí to i v 50?
- Změna průměrné úrovně: roste nebo klesá průměrná úroveň rysu v čase u všech lidí dohromady?
Obojí může platit zároveň. Celá generace se může s věkem stát svědomitější (změna průměrné úrovně), zatímco jednotlivci si v ní z velké části udrží své místo (stabilita pořadí).
Stabilita pořadí s věkem roste
Metaanalýza 152 longitudinálních studií shromáždila přes 3 200 korelací mezi opakovanými měřeními. Při stejném odstupu mezi měřeními, v průměru asi 6,7 roku, vzrostla stabilita z 0,31 v dětství na 0,54 ve vysokoškolských letech a 0,64 kolem třicítky a mezi 50 a 70 lety se ustálila kolem 0,74. Čím delší byl odstup mezi měřeními, tím nižší byla stabilita.[1]
| Věkové období | Korelace mezi opakovanými měřeními |
|---|---|
| Dětství | 0,31 |
| Vysokoškolská léta | 0,54 |
| Kolem třiceti let | 0,64 |
| Mezi 50 a 70 lety | asi 0,74 |
I tato plošina je jasně pod 1,0. Korelace 0,74 znamená, že si lidé svá místa zhruba udržují, ale mnozí se vůči vrstevníkům znatelně posunou.
Jak se rysy mění v průběhu života
Metaanalýza 92 longitudinálních vzorků ukázala, jak se průměrné úrovně rysů mění od dospívání do stáří.[2]
| Rys | Typický vzorec |
|---|---|
| Svědomitost | Roste, hlavně zhruba mezi 20 a 40 lety |
| Emoční stabilita | Roste, hlavně zhruba mezi 20 a 40 lety |
| Sociální dominance (asertivní stránka extraverze) | Roste, hlavně zhruba mezi 20 a 40 lety |
| Sociální vitalita (družná stránka extraverze) | V dospívání roste, ve stáří klesá |
| Otevřenost | V dospívání roste, ve stáří klesá |
| Přívětivost | Mění se hlavně ve stáří |
Čtyři ze šesti kategorií rysů se významně měnily i ve středním věku a ve stáří, takže vývoj osobnosti se ve třiceti nezastaví.[2]
V jazyce 64 Types to znamená, že během dospělosti se nejvíc posouvají písmena J/P a C/R, obvykle směrem k J (organizovaný) a C (klidný).
Terapie a jiné intervence mění rysy
Systematická analýza 207 studií, převážně o klinické léčbě, ukázala, že intervence souvisely s jasnými změnami v měřítkách osobnostních rysů v průměru za 24 týdnů (například d = 0,37). Nejvíc se změnila emoční stabilita, po ní extraverze. Na typu terapie téměř nezáleželo, nejvíc se změnili lidé léčení kvůli úzkosti a změny vydržely i při měřeních po skončení léčby.[3]
Je to jedno z nejnadějnějších zjištění výzkumu osobnosti. Vysoký neuroticismus silně souvisí s úzkostí a depresí[6] a zároveň je to rys, který na léčbu reaguje nejlépe. Viz Neuroticismus a emoční stabilita.
Můžeš svou osobnost změnit záměrně?
Většina lidí říká, že by ráda změnila některé své rysy.[4] Dva šestnáctitýdenní randomizované experimenty zkoumaly, zda na přání změny záleží. Lidé, kteří si dali za cíl zvýšit některý rys Big Five, obvykle vykázali skutečný nárůst, v sebehodnocení i v každodenním chování spojeném s rysem. Jedna podpůrná intervence nefungovala, zatímco jiná, ve které se účastníci učili vytvářet konkrétní plány typu když–pak (implementační záměry), jim ke změně pomohla.[4]
Větší randomizovaná studie s 1 523 účastníky tři měsíce testovala koučovací aplikaci v telefonu. Ve srovnání s kontrolní skupinou na čekací listině uváděli ti, kdo chtěli některý rys zvýšit, jasný nárůst (d = 0,52) a změny v požadovaném směru zaznamenali i přátelé, rodina nebo partneři (d = 0,35). Změny vydržely tři měsíce po skončení programu. U lidí, kteří se snažili některý rys snížit, nebyly změny pozorované ostatními významné.[5]
Jde o průměrné účinky u motivovaných dobrovolníků, měřené hlavně sebehodnocením. Ukazují, že změna je možná, ne že se dá libovolný rys přepsat podle libosti.
Jak změnit rys: přístup založený na důkazech
- Vyber si jeden rys a konkrétní směr. Například „být v práci organizovanější“, ne „být lepším člověkem“.
- Převeď ho na chování. Rysy jsou trvalé vzorce chování; když se změní chování, rys často následuje. Studie dobrovolné změny měřily obojí.[4]
- Vytvoř plány když–pak. „Když je pondělí v 9 hodin, pak si naplánuji týden, než otevřu e-mail.“ To byla technika, která v randomizované studii fungovala.[4]
- Cvič měsíce, ne dny. Úspěšné programy trvaly 16 týdnů až tři měsíce.[4][5]
- Při úzkosti nebo smutku vyhledej osvědčenou léčbu. Ve zmíněné analýze přinesla terapie největší změny rysů, hlavně v emoční stabilitě.[3]
| Cíl | Příklad plánu když–pak |
|---|---|
| Být organizovanější (směrem k J) | Když dokončím pracovní blok, pak si zapíšu další krok, než zavřu počítač. |
| Být klidnější (směrem k C) | Když si všimnu, že si představuji katastrofy, pak si zapíšu znepokojivou myšlenku a další konkrétní krok. |
| Být společenštější (směrem k E) | Když přijdu na setkání, pak se během prvních deseti minut představím jednomu novému člověku. |
| Být vřelejší (směrem k F) | Když mi kolega vypráví o problému, pak se ho nejdřív zeptám, jak se cítí, a teprve potom navrhnu řešení. |
| Být zvídavější (směrem k N) | Když mám volnou neděli, pak vyzkouším výstavu, knihu nebo recept, které bych jinak vynechal. |
Po několika měsících se zeptej někoho, kdo tě dobře zná, jestli si všiml nějakého rozdílu. Ve studii s aplikací zaznamenali skutečné změny i vnější pozorovatelé[5] a pohled zvenčí tě chrání před tím, že se jen začneš popisovat jinak.
Dost stabilní, aby na ní záleželo, dost pružná, aby se měnila
Obě poloviny důkazů jsou důležité. Osobnost je dost stabilní na to, aby rysy změřené dnes předpovídaly výsledky za mnoho let, jako je úmrtnost, rozvod a pracovní úspěch, zhruba stejně dobře jako socioekonomický status a kognitivní schopnosti.[7] A je dost pružná na to, aby ji ovlivnil věk, terapie a záměrné cvičení.[2][3][5]
Užitečný způsob, jak mít na paměti obojí: tvé rysy popisují tvá současná výchozí nastavení, to, jak obvykle jednáš, když nevyvíjíš zvláštní úsilí. Výchozí nastavení se těžko mění za týden, ale za měsíce nebo roky se změnit mohou.
Proč tvůj kód typu může při opakování kolísat
Většina změn čtyřpísmenného kódu při opakování nemá se změnou osobnosti nic společného. Skóre se shlukují kolem středu[8] a kdokoli blízko hranice může dostat jiné písmeno kvůli běžné chybě měření, což analýzy MBTI označují za ústřední slabinu typového přístupu.[9]
64 Types ti dá percentil pro každý rys a jako hraniční označí vše, co je méně než 10 bodů od průměru, spolu s alternativním kódem, který bys mohl dostat příště. Pokud se z INFP-RM stal INFJ-RM a tvé skóre J/P je na 52. percentilu, nic podstatného se nezměnilo. Viz Jak přesné jsou osobnostní testy?
Časté otázky
V kolika letech se osobnost přestane měnit?
Nikdy úplně. Stabilita dosahuje vrcholu asi 0,74 mezi 50 a 70 lety[1] a čtyři ze šesti kategorií rysů se mění i ve středním věku a ve stáří.[2]
Který osobnostní rys se mění nejvíc?
Během života nejzřetelněji rostou v rané dospělosti svědomitost, emoční stabilita a sociální dominance.[2] Terapií se nejvíc mění emoční stabilita.[3]
Může terapie změnit osobnost?
V průměru ano. Ve 207 studiích souvisely intervence s jasnými změnami rysů zhruba za 24 týdnů, hlavně v emoční stabilitě, a změny vydržely i po léčbě.[3]
Zdroje
- Roberts, B. W., & DelVecchio, W. F. (2000). The rank-order consistency of personality traits from childhood to old age: A quantitative review of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 126(1), 3–25.
- Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
- Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
- Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
- Stieger, M., Flückiger, C., Rüegger, D., Kowatsch, T., Roberts, B. W., & Allemand, M. (2021). Changing personality traits with the help of a digital personality change intervention. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(8), e2017548118.
- Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
- Roberts, B. W., Kuncel, N. R., Shiner, R., Caspi, A., & Goldberg, L. R. (2007). The power of personality: The comparative validity of personality traits, socioeconomic status, and cognitive ability for predicting important life outcomes. Perspectives on Psychological Science, 2(4), 313–345.
- Bess, T. L., & Harvey, R. J. (2002). Bimodal score distributions and the Myers-Briggs Type Indicator: Fact or artifact? Journal of Personality Assessment, 78(1), 176–186.
- Pittenger, D. J. (2005). Cautionary comments regarding the Myers-Briggs Type Indicator. Consulting Psychology Journal: Practice and Research, 57(3), 210–221.
Jak píšeme průvodce: každé vědecké tvrzení odkazuje na publikovaný zdroj, velikosti účinků uvádíme tak, jak byly publikovány, a rady, které jdou za hranice důkazů, označujeme jako praktické rady. Přečti si o naší metodě. Našel jsi chybu? Napiš nám na [email protected].
Související průvodce
Co je neuroticismus, proč ho klasických 16 typů nezahrnuje, co předpovídá pro duševní zdraví, práci a lásku a zda se může změnit.
Svědomitost: osobnostní rys, který předpovídá nejvícCo je svědomitost, co předpovídá pro práci, studium, zdraví a dlouhověkost, jak velké jsou účinky ve skutečnosti a jak ji můžeš posílit.
Jak přesné jsou osobnostní testy? Reliabilita, opakování a Barnumův efektJak posoudit osobnostní test: reliabilita, stabilita při opakování, shoda s hodnocením přátel, skutečné výsledky a proč vágní výsledky působí přesně.