Spustit test
Menu
Udělej si bezplatný test
Jazyk

Lze 16 typů osobnosti rozšířit na 64?

Ano. A když se rozšíření udělá správně, vyřeší se tím zároveň hlavní vědecký problém čtyřpísmenných typových testů.

1. Co čtyři písmena ve skutečnosti měří

Když výzkumníci dali stejným lidem vyplnit MBTI i dotazník velké pětky, čtyři škály MBTI odpovídaly čtyřem rysům Big Five: E/I extraverzi, S/N otevřenosti (obě silně), T/F přívětivosti a J/P svědomitosti (obě středně). Pátý rys velké pětky, neuroticismus (opak emoční stability), neměl v MBTI žádný protějšek. [1] Jinými slovy, 16 typů je hrubé rozdělení čtyř skutečných rysů a chybí v něm jeden důležitý rys.

2. Dvě chybějící písmena

Emoční stabilita (C/R) patří k měřeným rysům s nejvíce důsledky: z osobnostních rysů nejsilněji předpovídá pohodu a pracovní spokojenost a úzce souvisí s úzkostí a depresí. [29][10][30]

Poctivost–pokora (M/A) je šestý faktor, který odhalily lexikální studie v mnoha jazycích; vznikl z něj model HEXACO. [5] Předpovídá etické chování, spolupráci a deviantní chování na pracovišti nad rámec Big Five. [13][14][6]

Když každý ze šesti rysů rozdělíš na vysoký a nízký, dostaneš 2⁶ = 64 typů. Za každým písmenem stojí desítky let výzkumu.

3. Problém „změnil se mi typ“

Klasickou výtkou vůči čtyřpísmenným testům je, že mnoho lidí při opakování dostane jiný typ: skóre se shlukují kolem středu a malé výkyvy převrátí písmeno. [2] 64 Types ukazuje percentil pro každý rys, každý rys méně než 10 bodů od průměru označí jako hraniční a ukáže alternativní typ, který bys mohl dostat.

4. Položky a normy

62 otázek pochází z International Personality Item Pool (IPIP), volně dostupné sbírky položek, kterou může kdokoli použít k jakémukoli účelu, i komerčnímu: 50 markerů Big Five [3] a 12 položek poctivosti–pokory z IPIP-HEXACO [4], po třech z každé z jejích čtyř složek (upřímnost, férovost, vyhýbání se chamtivosti a skromnost). Těchto 12 položek jsme vybrali podle nejvyšší korelace položky se škálou.

RysPoložkyNorma NReliabilita (α)Průměr (1–5)SD
Extraverze1019 7180,893,010,92
Otevřenost / intelekt1019 7180,793,910,63
Přívětivost1019 7180,833,850,71
Svědomitost1019 7180,813,350,73
Emoční stabilita1019 7180,872,900,86
Poctivost–pokora1222 7820,823,390,70

Normové skupiny: otevřené datové soubory Open Psychometrics s lidmi, kteří test dobrovolně vyplnili online (sebrané kolem roku 2012; Big Five: N = 19 718; IPIP-HEXACO: N = 22 782). Normy poctivosti–pokory byly sebrány na sedmibodové škále a lineárně převedeny na pětibodovou. Online vzorky dobrovolníků se přiklánějí k mladším (medián věku ≈ 22 let) a anglicky mluvícím lidem. Plánujeme normy přepočítat s daty uživatelů tohoto webu a výsledky zveřejnit.

5. Podrobná zpráva (29 složek)

Volitelný podrobný test používá volně dostupný IPIP-NEO-120, který měří 30 složek velké pětky, každou čtyřmi položkami (Johnson, 2014, Journal of Research in Personality, 51, 78–89). Složku „liberalismus“ vynecháváme, protože její položky se ptají, zda volíš liberální nebo konzervativní kandidáty, což je politická otázka zaměřená na Spojené státy. Percentily vycházejí z Johnsonova otevřeného datového souboru (410 376 úplných odpovědí), ve kterém je reliabilita složek mezi α = 0,66 a 0,88. Složky se měří méně přesně než šest širokých rysů a zpráva to říká.

Oficiální stránky IPIP žádný zveřejněný český překlad těchto položek neuvádějí, proto je všech 116 položek naším vlastním překladem anglického znění. 16 položek, které jsou i v bezplatném testu, má stejnou českou větu jako tam. Každý zdroj je zdokumentován ve zdrojovém souboru s položkami.

Poznámka: normy Podrobné zprávy pocházejí od lidí, kteří odpovídali anglicky, a české položky nebyly samostatně normovány na česky mluvících lidech ani ověřeny vlastní validační studií. Ber percentily jako přibližné. Vyhodnocení je úplně stejné jako v anglické verzi.

6. O české verzi

Oficiální stránky IPIP neuvádějí žádný zveřejněný český překlad 62 položek bezplatného testu. V odborné literatuře existuje česká adaptace krátké škály Mini-IPIP, její znění položek však na stránkách IPIP zveřejněné není a nepokrývá všech 62 položek. Všechny položky jsou proto naším vlastním překladem, co nejblíže významu anglického originálu.

Tam, kde čeština vyžaduje rod, uvádíme obě formy, například „připravený/á“.

Poznámka: normy pocházejí od lidí, kteří odpovídali anglicky. Česká verze otázek nebyla samostatně normována na česky mluvících lidech, náš překlad nebyl ověřen vlastní validační studií a překlad i kulturní rozdíly mohou odpovědi mírně posunout. Proto ber percentily jako přibližné. Vyhodnocení je úplně stejné jako v anglické verzi.

7. Upřímně o omezeních

  • Sebehodnocení ukazuje, jak vidíš sám sebe. Není to klinický nástroj, diagnóza ani výběrový test.
  • Rysy jsou spojité. Typy jsou shrnutím a dva lidé se stejným kódem mohou mít velmi rozdílné percentily.
  • Souvislosti mezi rysy a výsledky jsou skutečné, ale střední (obvykle r ≈ 0,10–0,30). Dobře se replikují, často však s menšími účinky než v původních publikacích. [37][34][38]
  • Osobnost se mění. S věkem se lidé obvykle stávají svědomitějšími, přívětivějšími a emočně stabilnějšími a rysy se mohou měnit i záměrným úsilím nebo psychoterapií. [33][35][36]
  • Názvy čtyřpísmenných typů jsou vlastní popisy tohoto webu založené na rysech. Nepoužíváme „kognitivní funkce“, které nemají empirickou oporu, a nic o nich netvrdíme.

Všechny zdroje

  1. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
  2. Pittenger, D. J. (2005). Cautionary comments regarding the Myers-Briggs Type Indicator. Consulting Psychology Journal: Practice and Research, 57(3), 210–221.
  3. Goldberg, L. R. (1992). The development of markers for the Big-Five factor structure. Psychological Assessment, 4(1), 26–42.
  4. Ashton, M. C., Lee, K., & Goldberg, L. R. (2007). The IPIP–HEXACO scales: An alternative, public-domain measure of the personality constructs in the HEXACO model. Personality and Individual Differences, 42(8), 1515–1526.
  5. Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
  6. Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
  7. Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
  8. Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
  9. Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
  10. Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
  11. Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
  12. Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
  13. Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
  14. Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
  15. Zhao, H., & Seibert, S. E. (2006). The Big Five personality dimensions and entrepreneurial status: A meta-analytical review. Journal of Applied Psychology, 91(2), 259–271.
  16. Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
  17. Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
  18. Poropat, A. E. (2009). A meta-analysis of the five-factor model of personality and academic performance. Psychological Bulletin, 135(2), 322–338.
  19. Feist, G. J. (1998). A meta-analysis of personality in scientific and artistic creativity. Personality and Social Psychology Review, 2(4), 290–309.
  20. Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
  21. Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
  22. Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
  23. Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
  24. Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
  25. Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
  26. Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
  27. Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
  28. Fleeson, W., Malanos, A. B., & Achille, N. M. (2002). An intraindividual process approach to the relationship between extraversion and positive affect: Is acting extraverted as "good" as being extraverted? Journal of Personality and Social Psychology, 83(6), 1409–1422.
  29. Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
  30. Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
  31. Kern, M. L., & Friedman, H. S. (2008). Do conscientious individuals live longer? A quantitative review. Health Psychology, 27(5), 505–512.
  32. Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
  33. Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
  34. Roberts, B. W., Kuncel, N. R., Shiner, R., Caspi, A., & Goldberg, L. R. (2007). The power of personality: The comparative validity of personality traits, socioeconomic status, and cognitive ability for predicting important life outcomes. Perspectives on Psychological Science, 2(4), 313–345.
  35. Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
  36. Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
  37. Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.
  38. Ozer, D. J., & Benet-Martínez, V. (2006). Personality and the prediction of consequential outcomes. Annual Review of Psychology, 57, 401–421.
  39. Judge, T. A., Higgins, C. A., Thoresen, C. J., & Barrick, M. R. (1999). The Big Five personality traits, general mental ability, and career success across the life span. Personnel Psychology, 52(3), 621–652.
  40. Ng, T. W. H., Eby, L. T., Sorensen, K. L., & Feldman, D. C. (2005). Predictors of objective and subjective career success: A meta-analysis. Personnel Psychology, 58(2), 367–408.
  41. Wilmot, M. P., & Ones, D. S. (2019). A century of research on conscientiousness at work. Proceedings of the National Academy of Sciences, 116(46), 23004–23010.
  42. Solomon, B. C., & Jackson, J. J. (2014). The long reach of one’s spouse: Spouses’ personality influences occupational success. Psychological Science, 25(12), 2189–2198.
  43. Kelly, E. L., & Conley, J. J. (1987). Personality and compatibility: A prospective analysis of marital stability and marital satisfaction. Journal of Personality and Social Psychology, 52(1), 27–40.
  44. Asendorpf, J. B., & Wilpers, S. (1998). Personality effects on social relationships. Journal of Personality and Social Psychology, 74(6), 1531–1544.
  45. Connor-Smith, J. K., & Flachsbart, C. (2007). Relations between personality and coping: A meta-analysis. Journal of Personality and Social Psychology, 93(6), 1080–1107.
  46. Stieger, M., Flückiger, C., Rüegger, D., Kowatsch, T., Roberts, B. W., & Allemand, M. (2021). Changing personality traits with the help of a digital personality change intervention. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(8), e2017548118.