Typ osobnosti
ISTP-CA
Kutil · Vyrovnaný a ambiciózní
Zdrženlivý, šikovný, nezávislý, přizpůsobivý.
- IIntrovertníExtraverze
- SPraktickýOtevřenost / intelekt
- TKritickýPřívětivost
- PFlexibilníSvědomitost
- CKlidnýEmoční stabilita
- AAmbiciózníPoctivost–pokora
Jsi to ty? Udělej si bezplatný test · asi 8 minut, bez registrace
Ve zkratce
Jsi klidný, praktický, upřímný a flexibilní. Rád zkoumáš, jak věci fungují, tím, že je vyzkoušíš, řešení nacházíš za pochodu a trváš na své nezávislosti.
Pod tlakem zůstáváš klidný (vysoká emoční stabilita) a pohání tě postavení, úspěch a uznání (nižší poctivost–pokora). Je to sebejistý, soutěživý profil. Největší riziko se týká dlouhodobé důvěry.
Šest písmen
Máš raději menší společnost a klidnější prostředí a často přemýšlíš, než promluvíš. Introverze není totéž co plachost nebo úzkost. Ty patří k jinému rysu (emoční stabilitě).
Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.
Jsi přímý, skeptický a soutěživý a upřímnost a výsledky stavíš nad harmonii.
Jsi spontánní a přizpůsobivý. Rád si necháváš otevřené možnosti a pracuješ v nárazech.
Pod tlakem zůstáváš klidný, po nezdarech se rychle vzpamatuješ a málokdy se v něčem utápíš.
Motivuje tě postavení, úspěch a uznání, sebeprezentace ti nedělá potíže a rád hraješ hru, abys postoupil dál.
Silné stránky
- Přizpůsobíš se, když se plány změní, a improvizace ti nedělá potíže.
- Emoční stabilita (nízký neuroticismus) je nejsilnější vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[1]
- Nízký neuroticismus souvisí s nižším rizikem úzkostných a depresivních poruch.[2]
- Emoční stabilita pozitivně souvisí s vedením.[3]
- Méně extravertní vedoucí dosahovali lepších výsledků než extravertní, když byl jejich tým proaktivní, protože víc naslouchali a lépe využili nápady členů.[4]
- Rád pracuješ delší dobu soustředěně a samostatně.
- Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
- Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
- Dokážeš dát tvrdou kritiku, tvrdě vyjednávat a dělat nepopulární rozhodnutí.
- Nižší přívětivost souvisí s vyšším příjmem, zvlášť u mužů.[5]
- Pohání tě postup a cítíš se dobře v soutěži, v sebeprezentaci a při viditelných výsledcích.
- Motivace jako postavení a peníze (které k tomuto rysu z definice patří) dobře sedí k pobídkám typu provize, podíl na firmě nebo manažerská dráha.
Na co si dát pozor
- Protože tě málokdy něco vyvede z míry, můžeš podceňovat stres druhých. Raději se zeptej, než abys hádal.
- Nižší svědomitost souvisí s návyky vedoucími k prokrastinaci a s rizikovějším chováním vůči zdraví (jídlo, pohyb, návykové látky).[6]
- Ve všech povoláních předpovídá nižší svědomitost v průměru nižší pracovní výkon.[7]
- Nízká poctivost–pokora se silně překrývá s „temnou triádou“ (machiavelismus, narcismus, psychopatie).[8]
- Je to rys modelu HEXACO, který nejsilněji souvisí s kontraproduktivním chováním na pracovišti.[9]
- Lidé s nižší úrovní méně spolupracují v ekonomických hrách postavených na důvěře. Cenou je pověst a dlouhodobá důvěra.[10]
- Nižší přívětivost předpovídá destruktivnější taktiky při neshodách.[11]
- V 10 regionech světa souvisela nižší přívětivost s nevěrou ve vztazích.[12]
- Navazování kontaktů a viditelnost od tebe mohou vyžadovat vědomé úsilí. To, kdo se stane vůdcem, souvisí s extraverzí.[3]
- V deníkových studiích (experience sampling) lidé uváděli lepší náladu v chvílích, kdy se chovali extravertněji. Platilo to i pro introverty. Je to nástroj, který můžeš použít, ne povinnost.[13]
- Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[7]
- Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.
Práce a kariéra
Osobnost předpovídá zájmy jen středně silně, ber je proto jako výchozí body. Tvé zájmy, schopnosti a hodnoty jsou důležitější než typ.
- Sedí ti pestré role s rychlou zpětnou vazbou. Strukturu si vypůjčuj od nástrojů, termínů a kolegů.
- Nízká extraverze souvisí s menším zájmem o podnikavou a sociální práci. Souvislosti jsou jen střední, proto je lepší zjišťovat své zájmy přímo.[14]
- Hledej role s chráněným časem na soustředěnou práci a s možností komunikovat písemně nebo asynchronně.
- Nižší otevřenost souvisí s menším zájmem o uměleckou a badatelskou práci. Často lépe sedí praktické, manuální a procedurální role.[14]
- Podnikatelé jsou v průměru o něco méně přívětiví než manažeři.[15]
- Můžeš uspět tam, kde se cení kritický úsudek: audit, právo, investice, kontrola kvality nebo redakční práce.
- Sedí ti práce pod vysokým tlakem: urgentní péče, provoz, finanční trhy, vedení a zakládání firem.
- Soutěživé a dobře placené obory, jako je obchod, podnikání, obchodní vyjednávání a role s odměnou podle výsledků, sedí k tvým motivacím. Transparentní etika chrání důvěru, na které závisí dlouhá kariéra.
Láska a vztahy
- Nízký neuroticismus kteréhokoli z partnerů je jedním z nejspolehlivějších prediktorů spokojenosti a stability vztahu.[16][17]
- Přívětivost partnera souvisí se spokojeností. Kritiku doprovázej viditelnou vřelostí.[16]
- V 10 regionech světa souvisela nižší svědomitost s nevěrou ve vztazích. Pomáhají jasné dohody.[12]
- Svědomitost partnera souvisí se spokojeností: na dodržování malých slibů záleží.[16]
- Důvěra se buduje důsledností. Partner si časem všimne lichocení a her na efekt.[8]
- Introverze jen slabě předpovídá spokojenost ve vztahu. Tichá povaha sama o sobě není problém kompatibility.[16]
- V průměru mají rozdíly v otevřenosti mezi partnery na spokojenost malý vliv.[16][18]
Přátelství
- Možná získáváš přátele pomaleji. Extraverze silněji předpovídá, kolik přátel získáš, než jak blízká přátelství budou.[19][20]
- Klidná, pravidelná setkání (týdenní procházka, telefonát v určitý den) vytvářejí blízkost, aniž by tě vyčerpávala.
- Přátelé, kteří si cení upřímnosti, si budou cenit tebe. Jiní možná potřebují, abys zjemnil formu.
- Jsi zábavný a inspirující. Dbej na to, aby tví přátelé cítili, že si jich vážíš pro ně samotné, ne pro to, co ti mohou dát.
- Je s tebou zábava a snadno se s tebou vychází. Nastav si připomínky na narozeniny a na to, aby ses ozval.
- Přátelé se o tebe v krizi často opírají. Dbej na to, aby podpora byla vzájemná.
- Základem tvých přátelství se často stávají společné činnosti (sport, kutění, vaření).
Stres a pohoda
- Emoční stabilita patří k nejsilnějším osobnostním prediktorům pohody.[21]
- Introverti v průměru uvádějí o něco méně pozitivních emocí než extraverti. Na pohodu má větší vliv emoční stabilita.[21]
- Svědomitost souvisí se spokojeností se životem, proto se vyplatí investovat do vnější struktury.[21]
- Nižší přívětivost jen slabě souvisí s nižší pohodou.[21]
- Poctivost–pokora souvisí s mnoha prosociálními výsledky. Vztahy postavené na vzájemné férovosti obvykle vydrží déle.[22]
- Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[21]
Osobní růst
- Cvič se v tom, abys své pocity pojmenoval nahlas. Ostatní mohou tvůj klid vnímat jako odstup.
- Lidé, kteří si stanovili konkrétní cíle ke změně některého rysu, vykázali během několika měsíců měřitelnou změnu.[23]
- Než budeš oponovat, shrň názor toho druhého tak, aby s tvým shrnutím souhlasil.
- Naplánuj si společenské příležitosti, které tě baví, a po nich čas na načerpání sil.
- Vyber si jednu oblast, ve které budeš naprosto transparentní. Časem se z toho stane pověst.
- Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.
Jak pevné jsou tyto výsledky?
Souvislosti mezi rysy a výsledky, které tu uvádíme, jsou skutečné a opakovatelné, ale každá z nich je střední. Typické korelace jsou r ≈ 0,10–0,30: rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil asi 87 % testovaných souvislostí mezi rysy a výsledky, obvykle s o něco menšími účinky, než byly původně publikovány.[26] Řádky bez zdroje jsou praktická doporučení, ne výsledky výzkumu.
Zdroje
- Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
- Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
- Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
- Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
- Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
- Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
- Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
- Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
- Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
- Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
- Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
- Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
- Fleeson, W., Malanos, A. B., & Achille, N. M. (2002). An intraindividual process approach to the relationship between extraversion and positive affect: Is acting extraverted as "good" as being extraverted? Journal of Personality and Social Psychology, 83(6), 1409–1422.
- Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
- Zhao, H., & Seibert, S. E. (2006). The Big Five personality dimensions and entrepreneurial status: A meta-analytical review. Journal of Applied Psychology, 91(2), 259–271.
- Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
- Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
- Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
- Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
- Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
- Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
- Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
- Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
- McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
- Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
- Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.