Typ osobnosti
ISFP-RM
Řemeslník · Citlivý a poctivý
Jemný, přízemní, laskavý, pohodový.
- IIntrovertníExtraverze
- SPraktickýOtevřenost / intelekt
- FPečujícíPřívětivost
- PFlexibilníSvědomitost
- RCitlivýEmoční stabilita
- MSkromnýPoctivost–pokora
Jsi to ty? Udělej si bezplatný test · asi 8 minut, bez registrace
Ve zkratce
Jsi zdrženlivý, praktický, vřelý a spontánní. Rád žiješ přítomností, ceníš si hmatatelných zážitků a vyhýbáš se konfliktům a přísným rozvrhům.
Emoce prožíváš silně a stres rychle zaznamenáš (nižší emoční stabilita), přičemž jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Velmi ti záleží na tom, abys jednal správně, někdy za cenu starostí, které s tím souvisejí.
Šest písmen
Máš raději menší společnost a klidnější prostředí a často přemýšlíš, než promluvíš. Introverze není totéž co plachost nebo úzkost. Ty patří k jinému rysu (emoční stabilitě).
Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.
Jsi vřelý, ohleduplný a vstřícný a všímáš si, co ostatní cítí.
Jsi spontánní a přizpůsobivý. Rád si necháváš otevřené možnosti a pracuješ v nárazech.
Emoce prožíváš silně a rychle zaznamenáš stres a rizika. Starosti a výkyvy nálad k tobě přicházejí snáz než k mnoha jiným.
Jsi upřímný a férový, postavení a luxus na tebe nedělají dojem a nepovažuješ se za lepšího než ostatní.
Jak tvé rysy fungují dohromady
- Introverze a emoční citlivost jsou různé rysy, ale dohromady tě stres může izolovat. Vymysli si předem jednoduché způsoby, jak požádat o pomoc, dřív než ji budeš potřebovat.[8]
- Méně struktury a silnější reakce na stres se mohou navzájem posilovat: zmeškané termíny způsobují stres a stres ztěžuje plánování. Kruh prolomí drobné vnější návyky.[10][8]
Silné stránky
- Přizpůsobíš se, když se plány změní, a improvizace ti nedělá potíže.
- Je to rys, který se hodně mění. V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími.[1]
- Dá se ovlivnit. V systematickém přehledu intervenčních studií (hlavně psychoterapie) se emoční stabilita změnila nejvíce.[2]
- Méně extravertní vedoucí dosahovali lepších výsledků než extravertní, když byl jejich tým proaktivní, protože víc naslouchali a lépe využili nápady členů.[3]
- Rád pracuješ delší dobu soustředěně a samostatně.
- Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
- Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
- Lidé s vysokou přívětivostí používají v konfliktech konstruktivnější taktiky a zřídka je stupňují.[4]
- Přívětiví lidé bývají častěji vybíráni za přátele.[5]
- Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[6]
- Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[7]
Na co si dát pozor
- Vyšší neuroticismus silně souvisí s úzkostnými a depresivními poruchami a s užíváním návykových látek. Pokud teď procházíš těžkým obdobím, odborná pomoc funguje.[8][2]
- Neuroticismus je nejsilnější (negativní) vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[9]
- Nižší svědomitost souvisí s návyky vedoucími k prokrastinaci a s rizikovějším chováním vůči zdraví (jídlo, pohyb, návykové látky).[10]
- Ve všech povoláních předpovídá nižší svědomitost v průměru nižší pracovní výkon.[11]
- Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
- Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.
- Přívětivost negativně souvisí s příjmem, a to výrazněji u mužů.[12]
- Možná těžko říkáš ne nebo se těžko zastáváš sám sebe při vyjednávání. Své požadavky si připrav předem.
- Navazování kontaktů a viditelnost od tebe mohou vyžadovat vědomé úsilí. To, kdo se stane vůdcem, souvisí s extraverzí.[13]
- V deníkových studiích (experience sampling) lidé uváděli lepší náladu v chvílích, kdy se chovali extravertněji. Platilo to i pro introverty. Je to nástroj, který můžeš použít, ne povinnost.[14]
- Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[11]
- Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.
Práce a kariéra
Osobnost předpovídá zájmy jen středně silně, ber je proto jako výchozí body. Tvé zájmy, schopnosti a hodnoty jsou důležitější než typ.
- Sedí ti pestré role s rychlou zpětnou vazbou. Strukturu si vypůjčuj od nástrojů, termínů a kolegů.
- Nízká extraverze souvisí s menším zájmem o podnikavou a sociální práci. Souvislosti jsou jen střední, proto je lepší zjišťovat své zájmy přímo.[15]
- Hledej role s chráněným časem na soustředěnou práci a s možností komunikovat písemně nebo asynchronně.
- Nižší otevřenost souvisí s menším zájmem o uměleckou a badatelskou práci. Často lépe sedí praktické, manuální a procedurální role.[15]
- Přívětivost souvisí se sociálními zájmy (učení, pomoc, péče).[15]
- Přívětivost jen slabě předpovídá celkový pracovní výkon napříč povoláními.[11]
- Předvídatelnost, kontrola nad pracovní zátěží a podporující šéf jsou pro tebe zvlášť důležité. Zohledni to při výběru práce.
- Můžeš uspět tam, kde rozhoduje důvěra: finanční kontrola, compliance, zdravotnictví, etika výzkumu, veřejná služba a mediace.
Láska a vztahy
- Neuroticismus předpovídá nižší spokojenost a stabilitu ve vztahu. Když pojmenuješ, co tě stresuje („Mám starost, nezlobím se na tebe“), pomůžeš partnerovi dobře reagovat.[16][17]
- Vyšší přívětivost partnera souvisí s větší spokojeností ve vztahu.[16]
- V 10 regionech světa souvisela nižší svědomitost s nevěrou ve vztazích. Pomáhají jasné dohody.[18]
- Svědomitost partnera souvisí se spokojeností: na dodržování malých slibů záleží.[16]
- Vysoká poctivost–pokora znamená malý překryv s manipulativními rysy „temné triády“, které mají sklon narušovat důvěru.[19]
- Introverze jen slabě předpovídá spokojenost ve vztahu. Tichá povaha sama o sobě není problém kompatibility.[16]
- V průměru mají rozdíly v otevřenosti mezi partnery na spokojenost malý vliv.[16][20]
Přátelství
- Možná získáváš přátele pomaleji. Extraverze silněji předpovídá, kolik přátel získáš, než jak blízká přátelství budou.[5][21]
- Klidná, pravidelná setkání (týdenní procházka, telefonát v určitý den) vytvářejí blízkost, aniž by tě vyčerpávala.
- Přívětivost pomáhá vzniku i trvání přátelství, protože se s tebou lidé cítí bezpečně.[21]
- Lidé ti svěřují tajemství a počítají s tvou férovostí, což je klíčem k blízkým přátelstvím.
- Je s tebou zábava a snadno se s tebou vychází. Nastav si připomínky na narozeniny a na to, aby ses ozval.
- Často si všimneš, když je přátelům zle. Vybírej si přátele, kteří unesou i tvé pocity.
- Základem tvých přátelství se často stávají společné činnosti (sport, kutění, vaření).
Stres a pohoda
- Neuroticismus je nejsilnějším negativním osobnostním prediktorem pohody. Spánek, pohyb a terapie založená na důkazech (například kognitivně-behaviorální terapie) mají velký účinek.[22][2]
- Introverti v průměru uvádějí o něco méně pozitivních emocí než extraverti. Na pohodu má větší vliv emoční stabilita.[22]
- Svědomitost souvisí se spokojeností se životem, proto se vyplatí investovat do vnější struktury.[22]
- Přívětivost má středně pozitivní vztah k pohodě.[22]
- Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[23]
- Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[22]
Osobní růst
- Ve studiích záměrné změny rysů přineslo vědomé úsilí o větší klid měřitelnou změnu.[24]
- Lidé, kteří si stanovili konkrétní cíle ke změně některého rysu, vykázali během několika měsíců měřitelnou změnu.[24]
- Ber asertivitu jako dovednost. Laskavost a jasné vyjádření toho, co potřebuješ, jdou skvěle dohromady.
- Naplánuj si společenské příležitosti, které tě baví, a po nich čas na načerpání sil.
- Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
- Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.
Jak pevné jsou tyto výsledky?
Souvislosti mezi rysy a výsledky, které tu uvádíme, jsou skutečné a opakovatelné, ale každá z nich je střední. Typické korelace jsou r ≈ 0,10–0,30: rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil asi 87 % testovaných souvislostí mezi rysy a výsledky, obvykle s o něco menšími účinky, než byly původně publikovány.[27] Řádky bez zdroje jsou praktická doporučení, ne výsledky výzkumu.
Zdroje
- Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
- Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
- Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
- Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
- Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
- Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
- Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
- Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
- Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
- Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
- Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
- Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
- Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
- Fleeson, W., Malanos, A. B., & Achille, N. M. (2002). An intraindividual process approach to the relationship between extraversion and positive affect: Is acting extraverted as "good" as being extraverted? Journal of Personality and Social Psychology, 83(6), 1409–1422.
- Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
- Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
- Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
- Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
- Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
- Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
- Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
- Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
- Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
- Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
- McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
- Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
- Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.