Úvod › Typ proti typu › ESFP vs ISFP
ESFP vs ISFP
ESFP a ISFP: rozdíly a jak poznat, kterým jsi
ESFP a ISFP mají společná tři ze čtyř písmen (S, praktický, F, pečující a P, flexibilní) a liší se jen v rysu extraverze: ESFP je extravertní (E), ISFP je introvertní (I). Všechno závisí na tomto jediném písmenu a pro toho, kdo je blízko středu rysu, může být upřímná odpověď „od obojího trochu“.
Živý, praktický, přátelský, spontánní.
Jsi přístupný, vřelý, nohama na zemi a flexibilní. Vnášíš do společnosti energii, užíváš si hmatatelné zážitky a rád necháváš život otevřený novým příležitostem.
Jemný, přízemní, laskavý, pohodový.
Jsi zdrženlivý, praktický, vřelý a spontánní. Rád žiješ přítomností, ceníš si hmatatelných zážitků a vyhýbáš se konfliktům a přísným rozvrhům.
Jak se rozhodnout mezi ESFP a ISFP
- Nech stranou tři společná písmena. Jedinou otázkou je E/I: jsi spíš extravertní, nebo spíš introvertní?
- Projdi si níže uvedené otázky k zamyšlení a spočítej, kam se přikláníš. Pokud to vyjde zhruba nastejno, jsi pravděpodobně blízko středu rysu a obě strany tě popisují zčásti.
- Udělej si test, který ukazuje percentil, ne jen písmeno, a podívej se na své skóre v rysu extraverze. Daleko od 50. percentilu písmeno něco říká; méně než 10 bodů od něj jsi uprostřed.
- Zeptej se někoho, kdo tě dobře zná, který popis ti sedí. Ostatní takové každodenní zvyky často vidí jasněji než my sami.
Jediné odlišné písmeno: E, nebo I (Extraverze)
Extraverze z modelu Big Five: družnost, asertivita, hovornost a pozitivní emoce. Odpovídá klasickému písmenu E/I, které úzce souvisí s extraverzí z Big Five.
Lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči.
Máš raději menší společnost a klidnější prostředí a často přemýšlíš, než promluvíš. Introverze není totéž co plachost nebo úzkost. Ty patří k jinému rysu (emoční stabilitě).
Jak se to projevuje v každodenním životě
Popisy rysu, ne výsledky výzkumu.
- ESFP (E): Pravděpodobně nejlépe přemýšlíš nahlas, na poradách, v diskusích a při rychlých konzultacích. Práce s velkým množstvím kontaktu s kolegy, klienty nebo veřejností ti častěji energii dodává, než bere.
- ISFP (I): Pravděpodobně raději přemýšlíš, než promluvíš, a nejlépe pracuješ v blocích soustředěného času. Předem rozeslaný program, písemná komunikace a čas na přípravu ti obvykle pomohou podat nejlepší výkon.
- ESFP (E): Pravděpodobně chceš sdílet život i společensky: představit partnera přátelům, chodit spolu ven a probírat věci hned, když se dějí.
- ISFP (I): Pravděpodobně dáváš najevo péči pozorností a časem ve dvou, ne nabitým společenským programem, a možná potřebuješ čas jen pro sebe i od lidí, které miluješ.
- ESFP (E): Pravděpodobně máš široký okruh známých a často jsi ten, kdo navrhuje plány nebo seznamuje lidi.
- ISFP (I): Pravděpodobně dáváš přednost několika blízkým přátelům před velkým okruhem a hloubce rozhovoru před častými setkáními.
- ESFP (E): Společenská energie je skutečná přednost. Rizikem je, že tišší hlasy, a tvůj vlastní čas na přemýšlení, zůstanou stranou.
- ISFP (I): Schopnost soustředění je tvá síla. Rizikem je, že dobré nápady zůstanou bez povšimnutí, protože je nedáváš dopředu.
Co výzkum spojuje s každou stranou
- Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[3]
- Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[4]
- V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[5]
- Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[6]
- Méně extravertní vedoucí dosahovali lepších výsledků než extravertní, když byl jejich tým proaktivní, protože víc naslouchali a lépe využili nápady členů.[5]
- Navazování kontaktů a viditelnost od tebe mohou vyžadovat vědomé úsilí. To, kdo se stane vůdcem, souvisí s extraverzí.[3]
- Nízká extraverze souvisí s menším zájmem o podnikavou a sociální práci. Souvislosti jsou jen střední, proto je lepší zjišťovat své zájmy přímo.[7]
- Introverze jen slabě předpovídá spokojenost ve vztahu. Tichá povaha sama o sobě není problém kompatibility.[8]
Průměry mnoha lidí. Takové účinky jsou skutečné, ale obvykle malé: mění pravděpodobnosti pro skupinu a o konkrétním člověku říkají málo.
Proč se E a I pletou
- Introverze není plachost. Emoce a sociální úzkost patří hlavně k jinému rysu, emoční stabilitě (5. písmeno, C nebo R), takže společenský člověk, který je mezi cizími lidmi nervózní, může být E a klidný, sebejistý člověk může být I.
- Každý se občas chová extravertně. V deníkových studiích (experience sampling) lidé, včetně introvertů, uváděli lepší náladu v chvílích, kdy se chovali extravertněji. To, že si užiješ rušný večer, z tebe ještě nedělá E: písmeno popisuje, jaký jsi v průměru.[1]
- Klasická škála E/I se těsně překrývá s extraverzí z Big Five, takže patří k nejstabilnějším písmenům z testu na test. Pokud tvůj výsledek přesto kolísá, jsi pravděpodobně opravdu blízko středu.[2]
- Co tě po dlouhém náročném týdnu dobije nejlépe: večer s přáteli ve městě (E), nebo klidný večer spíš o samotě (I)?
- Utváříš si na poradě názor obvykle tak, že přemýšlíš nahlas (E), nebo si ho nejdřív utvoříš a teprve potom ho řekneš (I)?
- Na večírku, kde znáš jen hostitele: raději obcházíš lidi a představuješ se (E), nebo zůstaneš u jednoho dvou lidí (I)?
- Když se ti stane něco dobrého, chceš to hned říct ostatním (E), nebo se z toho nejdřív raduješ sám (I)?
- Den plný rozhovorů a schůzek bez přestávky tě nabije energií (E), nebo vyčerpá (I), i když všechno proběhlo dobře?
- Ve skupinových debatách jsi častěji ten, kdo mluví a vede (E), nebo ten, kdo naslouchá a vybírá si chvíle (I)?
Odpovídej podle toho, jak obvykle jednáš, ne jaký bys chtěl být. Pokud se odpovědi rozdělí rovnoměrně, jsi pravděpodobně v tomto rysu blízko středu.
Co mají ESFP a ISFP společného
Tato tři písmena jsou důvodem, proč si popisy obou typů tolik podobají. Ať je tvůj typ kterýkoli, tyto části obou popisů by ti měly sedět.
Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.
Jsi vřelý, ohleduplný a vstřícný a všímáš si, co ostatní cítí.
Jsi spontánní a přizpůsobivý. Rád si necháváš otevřené možnosti a pracuješ v nárazech.
Proč tvůj výsledek může kolísat mezi ESFP a ISFP
- Osobnostní rysy jsou spojité a většina lidí má skóre blízko středu. Rozložení skóre se shlukuje uprostřed a nedělí se do dvou táborů, a to ani u klasických čtyřpísmenných škál.[2][9]
- Proto stačí malá, běžná chyba měření, aby se písmeno převrátilo u každého, kdo je blízko hranice. Nestabilita typu při opakování patří k nejdůležitějším publikovaným námitkám proti čtyřpísmenným testům.[10]
- Samotná skóre jsou docela stabilní; písmena dělá nestabilními právě rozdělení spojitého skóre do dvou přihrádek.[11]
- ESFP, nebo ISFP je otázka jediného písmena, takže pokud jsi v rysu extraverze blízko středu, dá se čekat, že jeden den dostaneš jeden výsledek a jiný den druhý, a neznamená to, že je některý test rozbitý.
- V testu 64 Types je každý rys vyjádřen jako percentil vůči skutečným odpovědím. Každý rys, který je od 50. percentilu méně než 10 bodů, je označen jako hraniční a uvidíš i kód, který bys dostal s opačným písmenem. Z definice je u každého rysu 20 % lidí mezi 40. a 60. percentilem.
ESFP a ISFP v kariéře a lásce
Výše uvedené rozdíly jsou nejvíce vidět v práci a ve vztazích. Pro obraz kariéry tu jsou tři oblasti zájmů, ke kterým se jednotlivé typy nejčastěji přiklánějí, a to, jak je odlišná písmena posouvají:
Typický sklon zájmů: Sociální, Podnikavý, Realistický
Typický sklon zájmů: Realistický, Sociální, Konvenční
- E, nebo I: ve srovnání se stranou „I“ (ISFP) souvisí strana „E“ (ESFP) s větším zájmem o práci v oblastech: podnikavé (vedení, přesvědčování) a sociální (pomoc, učení).[7]
Tyto sklony zájmů vycházejí z metaanalytických souvislostí mezi Big Five a profesními zájmy. Souvislosti jsou střední, takže je lepší své zájmy měřit přímo než je odvozovat z typu.[7]
Test 64 Types ti dá percentil pro každý rys, označí hraniční případy a přidá dva rysy, které čtyřpísmenné testy vynechávají. 62 otázek, asi 8 minut, bez registrace.
Udělej si bezplatný testČasté otázky
Jaký je rozdíl mezi ESFP a ISFP?
Liší se jen v rysu extraverze. ESFP je E (extravertní): lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči. ISFP je I (introvertní): máš raději menší společnost a klidnější prostředí a často přemýšlíš, než promluvíš. Introverze není totéž co plachost nebo úzkost. Ty patří k jinému rysu (emoční stabilitě). Oba mají společné: S (praktický), F (pečující) a P (flexibilní).
Jak poznám, jestli jsem ESFP, nebo ISFP?
Soustřeď se jen na písmeno, ve kterém se liší (E/I). Zamysli se, jak se v každodenním životě skutečně chováš, zeptej se někoho, kdo tě dobře zná, a udělej si test, který pro každý rys ukazuje percentil, ne jen písmeno. Pokud ti nějaký rys vyjde kolem 50. percentilu, jsi blízko průměru a oba typy tě popisují zčásti.
Proč mi jeden test dává ESFP a jiný ISFP?
Osobnostní rysy jsou spojité a většina lidí má skóre blízko středu, takže malé rozdíly v odpovídání mohou převrátit písmeno. Změna typu při opakování patří k nejlépe zdokumentovaným problémům čtyřpísmenných testů. Protože se ESFP a ISFP liší jediným písmenem, jsi pravděpodobně v rysu extraverze blízko středu.
Jsou ESFP a ISFP kompatibilní?
To je jiná otázka než to, kterým z nich jsi. Ve velkých studiích nevysvětlila podobnost osobností dvou partnerů téměř nic nad rámec jejich vlastních rysů; víc záleželo na emoční stabilitě, přívětivosti a svědomitosti každého z partnerů. Stránka o kompatibilitě ESFP a ISFP probírá lásku, přátelství a práci právě pro tuto dvojici.
Můžeš být zároveň ESFP i ISFP?
Svým způsobem ano. Pokud je tvé skóre v rysu extraverze blízko průměru, stojíš mezi oběma typy a oba popisy ti sedí zčásti. Zhruba každý pátý člověk je u každého rysu mezi 40. a 60. percentilem, a proto test 64 Types taková písmena označuje jako hraniční.
Výše uvedený výzkum kompatibility: podobnost vysvětlila málo nad rámec vlastních rysů každého z partnerů[12]; vlastní rysy každého člověka jsou důležitější.[8]
Čti dál
Profil ESFP · Profil ISFP · Kompatibilita ESFP a ISFP
Podobná porovnání
Zdroje
- Fleeson, W., Malanos, A. B., & Achille, N. M. (2002). An intraindividual process approach to the relationship between extraversion and positive affect: Is acting extraverted as "good" as being extraverted? Journal of Personality and Social Psychology, 83(6), 1409–1422.
- McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
- Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
- Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
- Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
- Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
- Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
- Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
- Bess, T. L., & Harvey, R. J. (2002). Bimodal score distributions and the Myers-Briggs Type Indicator: Fact or artifact? Journal of Personality Assessment, 78(1), 176–186.
- Pittenger, D. J. (2005). Cautionary comments regarding the Myers-Briggs Type Indicator. Consulting Psychology Journal: Practice and Research, 57(3), 210–221.
- Capraro, R. M., & Capraro, M. M. (2002). Myers-Briggs Type Indicator score reliability across studies: A meta-analytic reliability generalization study. Educational and Psychological Measurement, 62(4), 590–602.
- Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.