ESFP-CM · Nadšenec · Vyrovnaný a poctivý
Silné a slabé stránky ESFP-CM: stres a osobní růst
Stručně: ESFP-CM je živý, praktický, přátelský, spontánní a ve dvou rysech navíc klidný a skromný. Níže: v čem je ESFP-CM obvykle dobrý, kde se věci často kazí, jak ESFP-CM zvládá stres a co říká výzkum o změně rysů v čase.
Jsi přístupný, vřelý, nohama na zemi a flexibilní. Vnášíš do společnosti energii, užíváš si hmatatelné zážitky a rád necháváš život otevřený novým příležitostem. Pod tlakem zůstáváš klidný (vysoká emoční stabilita) a jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Ostatní tě často vidí jako člověka, o kterého se lze v krizi opřít, a rádi ti svěřují odpovědnost.
Profil ESFP-CM, písmeno po písmenu
Jak se jednotlivá písmena obvykle projevují. Jde o popis rysů, ne o výsledky výzkumu.
Společenská energie je skutečná přednost. Rizikem je, že tišší hlasy, a tvůj vlastní čas na přemýšlení, zůstanou stranou.
Realismus tě drží nohama na zemi. Výzvou je dát neznámým metodám malou a poctivou zkoušku, než je odmítneš.
Vřelost rychle buduje důvěru. Výzvou je říct, co potřebuješ, dřív než se z toho stane křivda.
Přizpůsobivost je síla. Výzvou je vybudovat si přesně tolik struktury, kolik potřebuješ k dokončení toho, na čem ti záleží.
Klid je přednost. Výzvou je všimnout si stresu ostatních, a někdy i svého, když ho necítíš tak silně.
Poctivost buduje důvěru. Výzvou je zastat se sám sebe, aniž bys měl pocit, že se chlubíš.
Silné stránky ESFP-CM
- Přizpůsobíš se, když se plány změní, a improvizace ti nedělá potíže.
- Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[1]
- Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[2]
- Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
- Lidé s vysokou přívětivostí používají v konfliktech konstruktivnější taktiky a zřídka je stupňují.[3]
- Přívětiví lidé bývají častěji vybíráni za přátele.[4]
- Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
- Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
Slabé stránky a slepá místa ESFP-CM
- Nižší svědomitost souvisí s návyky vedoucími k prokrastinaci a s rizikovějším chováním vůči zdraví (jídlo, pohyb, návykové látky).[5]
- Ve všech povoláních předpovídá nižší svědomitost v průměru nižší pracovní výkon.[6]
- V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[7]
- Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[8]
- Přívětivost negativně souvisí s příjmem, a to výrazněji u mužů.[9]
- Možná těžko říkáš ne nebo se těžko zastáváš sám sebe při vyjednávání. Své požadavky si připrav předem.
- Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[6]
- Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.
Co přidávají písmena -CM typu ESFP ve silných a slabých stránkách
C = Klidný (emoční stabilita), M = Skromný (poctivost–pokora). Klasický čtyřpísmenný test neměří ani jedno, přitom oba jsou důležité pro stres a růst:
- Emoční stabilita (nízký neuroticismus) je nejsilnější vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[10]
- Nízký neuroticismus souvisí s nižším rizikem úzkostných a depresivních poruch.[11]
- Emoční stabilita pozitivně souvisí s vedením.[1]
- Protože tě málokdy něco vyvede z míry, můžeš podceňovat stres druhých. Raději se zeptej, než abys hádal.
- Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[12]
- Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[13]
- Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
- Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.
ESFP-CM ve stresu: pohoda a zvládání stresu
- Emoční stabilita patří k nejsilnějším osobnostním prediktorům pohody.[14]
- Lidé s nižším neuroticismem se ve stresu méně často stahují do sebe a méně často se uchylují k zbožným přáním.[15]
- Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[14]
- Extraverze souvisí se zvládáním stresu řešením problémů a pozitivnějším přehodnocením situace.[15]
- Svědomitost souvisí se spokojeností se životem, proto se vyplatí investovat do vnější struktury.[14]
- Přívětivost má středně pozitivní vztah k pohodě.[14]
- Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[16]
- Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[14]
Rady pro osobní růst typu ESFP-CM
- Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[7]
- Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.
- Ber asertivitu jako dovednost. Laskavost a jasné vyjádření toho, co potřebuješ, jdou skvěle dohromady.
- Lidé, kteří si stanovili konkrétní cíle ke změně některého rysu, vykázali během několika měsíců měřitelnou změnu.[17]
- Cvič se v tom, abys své pocity pojmenoval nahlas. Ostatní mohou tvůj klid vnímat jako odstup.
- Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
- Rysy se mohou měnit. V randomizované studii tříměsíčního koučovacího programu v telefonu se lidé, kteří chtěli změnit některý rys, změnili v požadovaném směru víc než kontrolní skupina a změny se při následném měření z velké části udržely.[18]
- V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími, přívětivějšími a svědomitějšími.[19]
Jak spolehlivé jsou tyto výsledky?
- Klasická čtyři písmena odpovídají rysům modelu Big Five (extraverze, otevřenost, přívětivost, svědomitost), takže výzkum Big Five platí i pro ně.[20]
- Souvislosti mezi rysy a výsledky jsou skutečné, ale každá je střední: typické korelace jsou zhruba 0,10 až 0,30, takže rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil většinu testovaných souvislostí, obvykle s o něco menšími účinky.[21][22]
Tvrzení bez zdroje jsou praktická doporučení nebo popisy rysů, ne výsledky výzkumu.
Bezplatný test měří všech šest rysů jako percentily. 62 otázek, asi 8 minut, bez registrace.
Udělej si bezplatný testSouvisející stránky
Zdroje
- Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
- Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
- Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
- Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
- Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
- Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
- Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
- Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
- Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
- Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
- Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
- Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
- Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
- Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
- Connor-Smith, J. K., & Flachsbart, C. (2007). Relations between personality and coping: A meta-analysis. Journal of Personality and Social Psychology, 93(6), 1080–1107.
- Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
- Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
- Stieger, M., Flückiger, C., Rüegger, D., Kowatsch, T., Roberts, B. W., & Allemand, M. (2021). Changing personality traits with the help of a digital personality change intervention. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(8), e2017548118.
- Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
- McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
- Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.
- Ozer, D. J., & Benet-Martínez, V. (2006). Personality and the prediction of consequential outcomes. Annual Review of Psychology, 57, 401–421.