Spustit test

← Všechny varianty ESFP

Typ osobnosti

ESFP-CM

Nadšenec · Vyrovnaný a poctivý

Živý, praktický, přátelský, spontánní.

  • EExtravertníExtraverze
  • SPraktickýOtevřenost / intelekt
  • FPečujícíPřívětivost
  • PFlexibilníSvědomitost
  • CKlidnýEmoční stabilita
  • MSkromnýPoctivost–pokora

Jsi to ty? Udělej si bezplatný test · asi 8 minut, bez registrace

Ve zkratce

Jsi přístupný, vřelý, nohama na zemi a flexibilní. Vnášíš do společnosti energii, užíváš si hmatatelné zážitky a rád necháváš život otevřený novým příležitostem.

Pod tlakem zůstáváš klidný (vysoká emoční stabilita) a jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Ostatní tě často vidí jako člověka, o kterého se lze v krizi opřít, a rádi ti svěřují odpovědnost.

Šest písmen

E
Extraverze
Extravertní

Lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči.

S
Otevřenost / intelekt
Praktický

Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.

F
Přívětivost
Pečující

Jsi vřelý, ohleduplný a vstřícný a všímáš si, co ostatní cítí.

P
Svědomitost
Flexibilní

Jsi spontánní a přizpůsobivý. Rád si necháváš otevřené možnosti a pracuješ v nárazech.

C
Emoční stabilita
Klidný

Pod tlakem zůstáváš klidný, po nezdarech se rychle vzpamatuješ a málokdy se v něčem utápíš.

M
Poctivost–pokora
Skromný

Jsi upřímný a férový, postavení a luxus na tebe nedělají dojem a nepovažuješ se za lepšího než ostatní.

Silné stránky

  • Přizpůsobíš se, když se plány změní, a improvizace ti nedělá potíže.
  • Emoční stabilita (nízký neuroticismus) je nejsilnější vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[1]
  • Nízký neuroticismus souvisí s nižším rizikem úzkostných a depresivních poruch.[2]
  • Emoční stabilita pozitivně souvisí s vedením.[3]
  • Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[3]
  • Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[4]
  • Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
  • Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
  • Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
  • Lidé s vysokou přívětivostí používají v konfliktech konstruktivnější taktiky a zřídka je stupňují.[5]
  • Přívětiví lidé bývají častěji vybíráni za přátele.[6]
  • Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[7]
  • Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[8]

Na co si dát pozor

  • Protože tě málokdy něco vyvede z míry, můžeš podceňovat stres druhých. Raději se zeptej, než abys hádal.
  • Nižší svědomitost souvisí s návyky vedoucími k prokrastinaci a s rizikovějším chováním vůči zdraví (jídlo, pohyb, návykové látky).[9]
  • Ve všech povoláních předpovídá nižší svědomitost v průměru nižší pracovní výkon.[10]
  • Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
  • Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.
  • Přívětivost negativně souvisí s příjmem, a to výrazněji u mužů.[11]
  • Možná těžko říkáš ne nebo se těžko zastáváš sám sebe při vyjednávání. Své požadavky si připrav předem.
  • V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[12]
  • Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[13]
  • Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[10]
  • Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.

Práce a kariéra

Oblasti zájmů, ke kterým se tvé rysy přiklánějí (RIASEC, Holland)[14]
Sociální: Učení, pomoc, péče o lidi a jejich rozvoj.
UčitelZdravotní sestraPoradceSociální pracovníkFyzioterapeutSpecialista HR
Podnikavý: Vedení, přesvědčování, prodej a budování firem.
Zakladatel firmyObchodní manažerAdvokátMarketingový ředitelProduktový manažerRealitní makléř
Realistický: Praktická práce s nástroji, stroji, rostlinami nebo zvířaty.
ElektrikářLetecký technikStavební inženýrZeměměřičKuchařOchránce přírody

Osobnost předpovídá zájmy jen středně silně, ber je proto jako výchozí body. Tvé zájmy, schopnosti a hodnoty jsou důležitější než typ.

  • Sedí ti pestré role s rychlou zpětnou vazbou. Strukturu si vypůjčuj od nástrojů, termínů a kolegů.
  • Extraverze předpovídá pracovní výkon hlavně v manažerských a obchodních rolích.[10]
  • Extraverze středně souvisí s podnikavými zájmy a slaběji se sociálními zájmy.[14]
  • Nižší otevřenost souvisí s menším zájmem o uměleckou a badatelskou práci. Často lépe sedí praktické, manuální a procedurální role.[14]
  • Přívětivost souvisí se sociálními zájmy (učení, pomoc, péče).[14]
  • Přívětivost jen slabě předpovídá celkový pracovní výkon napříč povoláními.[10]
  • Sedí ti práce pod vysokým tlakem: urgentní péče, provoz, finanční trhy, vedení a zakládání firem.
  • Můžeš uspět tam, kde rozhoduje důvěra: finanční kontrola, compliance, zdravotnictví, etika výzkumu, veřejná služba a mediace.

Láska a vztahy

  • Nízký neuroticismus kteréhokoli z partnerů je jedním z nejspolehlivějších prediktorů spokojenosti a stability vztahu.[15][16]
  • Vyšší přívětivost partnera souvisí s větší spokojeností ve vztahu.[15]
  • V 10 regionech světa souvisela nižší svědomitost s nevěrou ve vztazích. Pomáhají jasné dohody.[17]
  • Svědomitost partnera souvisí se spokojeností: na dodržování malých slibů záleží.[15]
  • Vysoká poctivost–pokora znamená malý překryv s manipulativními rysy „temné triády“, které mají sklon narušovat důvěru.[18]
  • Extraverze partnera slabě pozitivně souvisí se spokojeností ve vztahu. Záleží na ní méně než na emoční stabilitě, přívětivosti nebo svědomitosti.[15]
  • Pokud je tvůj partner introvertnější, domluvte se předem, kolik společenského času chce každý z vás. Je to častý a řešitelný rozdíl.
  • V průměru mají rozdíly v otevřenosti mezi partnery na spokojenost malý vliv.[15][19]

Přátelství

  • Extraverti obvykle rychleji získávají nové přátele a nakonec mají širší okruh přátel.[6][20]
  • Velká síť kontaktů nezaručuje blízká přátelství. Najdi si čas i na setkání mezi čtyřma očima.
  • Přívětivost pomáhá vzniku i trvání přátelství, protože se s tebou lidé cítí bezpečně.[20]
  • Lidé ti svěřují tajemství a počítají s tvou férovostí, což je klíčem k blízkým přátelstvím.
  • Je s tebou zábava a snadno se s tebou vychází. Nastav si připomínky na narozeniny a na to, aby ses ozval.
  • Přátelé se o tebe v krizi často opírají. Dbej na to, aby podpora byla vzájemná.
  • Základem tvých přátelství se často stávají společné činnosti (sport, kutění, vaření).

Stres a pohoda

  • Emoční stabilita patří k nejsilnějším osobnostním prediktorům pohody.[21]
  • Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[21]
  • Svědomitost souvisí se spokojeností se životem, proto se vyplatí investovat do vnější struktury.[21]
  • Přívětivost má středně pozitivní vztah k pohodě.[21]
  • Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[22]
  • Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[21]

Osobní růst

  • Cvič se v tom, abys své pocity pojmenoval nahlas. Ostatní mohou tvůj klid vnímat jako odstup.
  • Lidé, kteří si stanovili konkrétní cíle ke změně některého rysu, vykázali během několika měsíců měřitelnou změnu.[23]
  • Ber asertivitu jako dovednost. Laskavost a jasné vyjádření toho, co potřebuješ, jdou skvěle dohromady.
  • Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[12]
  • Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
  • Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.

Jak pevné jsou tyto výsledky?

Souvislosti mezi rysy a výsledky, které tu uvádíme, jsou skutečné a opakovatelné, ale každá z nich je střední. Typické korelace jsou r ≈ 0,10–0,30: rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil asi 87 % testovaných souvislostí mezi rysy a výsledky, obvykle s o něco menšími účinky, než byly původně publikovány.[26] Řádky bez zdroje jsou praktická doporučení, ne výsledky výzkumu.

Zdroje

  1. Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
  2. Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
  3. Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
  4. Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
  5. Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
  6. Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
  7. Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
  8. Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
  9. Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
  10. Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
  11. Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
  12. Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
  13. Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
  14. Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
  15. Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
  16. Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
  17. Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
  18. Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
  19. Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
  20. Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
  21. Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
  22. Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
  23. Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
  24. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
  25. Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
  26. Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.

ESFP-CM do hloubky

Jsi to ty?

Získej vlastní percentily ve všech šesti rysech.

Udělej si bezplatný test