Spustit test

← Všechny varianty ESFP

Typ osobnosti

ESFP-RA

Nadšenec · Citlivý a ambiciózní

Živý, praktický, přátelský, spontánní.

  • EExtravertníExtraverze
  • SPraktickýOtevřenost / intelekt
  • FPečujícíPřívětivost
  • PFlexibilníSvědomitost
  • RCitlivýEmoční stabilita
  • AAmbiciózníPoctivost–pokora

Jsi to ty? Udělej si bezplatný test · asi 8 minut, bez registrace

Ve zkratce

Jsi přístupný, vřelý, nohama na zemi a flexibilní. Vnášíš do společnosti energii, užíváš si hmatatelné zážitky a rád necháváš život otevřený novým příležitostem.

Emoce prožíváš silně (nižší emoční stabilita) a pohání tě postavení a uznání (nižší poctivost–pokora). Ambice může být silným motorem. Dávej pozor na stres, který přichází, když svou sebehodnotu stavíš na výsledcích.

Šest písmen

E
Extraverze
Extravertní

Lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči.

S
Otevřenost / intelekt
Praktický

Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.

F
Přívětivost
Pečující

Jsi vřelý, ohleduplný a vstřícný a všímáš si, co ostatní cítí.

P
Svědomitost
Flexibilní

Jsi spontánní a přizpůsobivý. Rád si necháváš otevřené možnosti a pracuješ v nárazech.

R
Emoční stabilita
Citlivý

Emoce prožíváš silně a rychle zaznamenáš stres a rizika. Starosti a výkyvy nálad k tobě přicházejí snáz než k mnoha jiným.

A
Poctivost–pokora
Ambiciózní

Motivuje tě postavení, úspěch a uznání, sebeprezentace ti nedělá potíže a rád hraješ hru, abys postoupil dál.

Jak tvé rysy fungují dohromady

  • Lidé ti dodávají energii, ale jsi emočně citlivý, takže ve stresu možná vyhledáváš společnost. Vybírej si lidi, kteří tě uklidní, ne ty, kteří tvé starosti zesilují.
  • Vřelý, ale toužící po postavení: model HEXACO rozlišuje přívětivost (být milý) a poctivost–pokoru (být upřímný a férový). Pokud hra na efekt prosvítá, lidé mohou tvou vřelost vnímat jako vypočítavost.[26]
  • Méně struktury a silnější reakce na stres se mohou navzájem posilovat: zmeškané termíny způsobují stres a stres ztěžuje plánování. Kruh prolomí drobné vnější návyky.[9][7]

Silné stránky

  • Přizpůsobíš se, když se plány změní, a improvizace ti nedělá potíže.
  • Je to rys, který se hodně mění. V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími.[1]
  • Dá se ovlivnit. V systematickém přehledu intervenčních studií (hlavně psychoterapie) se emoční stabilita změnila nejvíce.[2]
  • Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[3]
  • Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[4]
  • Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
  • Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
  • Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
  • Lidé s vysokou přívětivostí používají v konfliktech konstruktivnější taktiky a zřídka je stupňují.[5]
  • Přívětiví lidé bývají častěji vybíráni za přátele.[6]
  • Pohání tě postup a cítíš se dobře v soutěži, v sebeprezentaci a při viditelných výsledcích.
  • Motivace jako postavení a peníze (které k tomuto rysu z definice patří) dobře sedí k pobídkám typu provize, podíl na firmě nebo manažerská dráha.

Na co si dát pozor

  • Vyšší neuroticismus silně souvisí s úzkostnými a depresivními poruchami a s užíváním návykových látek. Pokud teď procházíš těžkým obdobím, odborná pomoc funguje.[7][2]
  • Neuroticismus je nejsilnější (negativní) vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[8]
  • Nižší svědomitost souvisí s návyky vedoucími k prokrastinaci a s rizikovějším chováním vůči zdraví (jídlo, pohyb, návykové látky).[9]
  • Ve všech povoláních předpovídá nižší svědomitost v průměru nižší pracovní výkon.[10]
  • Nízká poctivost–pokora se silně překrývá s „temnou triádou“ (machiavelismus, narcismus, psychopatie).[11]
  • Je to rys modelu HEXACO, který nejsilněji souvisí s kontraproduktivním chováním na pracovišti.[12]
  • Lidé s nižší úrovní méně spolupracují v ekonomických hrách postavených na důvěře. Cenou je pověst a dlouhodobá důvěra.[13]
  • Přívětivost negativně souvisí s příjmem, a to výrazněji u mužů.[14]
  • Možná těžko říkáš ne nebo se těžko zastáváš sám sebe při vyjednávání. Své požadavky si připrav předem.
  • V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[15]
  • Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[16]
  • Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[10]
  • Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.

Práce a kariéra

Oblasti zájmů, ke kterým se tvé rysy přiklánějí (RIASEC, Holland)[17]
Sociální: Učení, pomoc, péče o lidi a jejich rozvoj.
UčitelZdravotní sestraPoradceSociální pracovníkFyzioterapeutSpecialista HR
Podnikavý: Vedení, přesvědčování, prodej a budování firem.
Zakladatel firmyObchodní manažerAdvokátMarketingový ředitelProduktový manažerRealitní makléř
Realistický: Praktická práce s nástroji, stroji, rostlinami nebo zvířaty.
ElektrikářLetecký technikStavební inženýrZeměměřičKuchařOchránce přírody

Osobnost předpovídá zájmy jen středně silně, ber je proto jako výchozí body. Tvé zájmy, schopnosti a hodnoty jsou důležitější než typ.

  • Sedí ti pestré role s rychlou zpětnou vazbou. Strukturu si vypůjčuj od nástrojů, termínů a kolegů.
  • Extraverze předpovídá pracovní výkon hlavně v manažerských a obchodních rolích.[10]
  • Extraverze středně souvisí s podnikavými zájmy a slaběji se sociálními zájmy.[17]
  • Nižší otevřenost souvisí s menším zájmem o uměleckou a badatelskou práci. Často lépe sedí praktické, manuální a procedurální role.[17]
  • Přívětivost souvisí se sociálními zájmy (učení, pomoc, péče).[17]
  • Přívětivost jen slabě předpovídá celkový pracovní výkon napříč povoláními.[10]
  • Předvídatelnost, kontrola nad pracovní zátěží a podporující šéf jsou pro tebe zvlášť důležité. Zohledni to při výběru práce.
  • Soutěživé a dobře placené obory, jako je obchod, podnikání, obchodní vyjednávání a role s odměnou podle výsledků, sedí k tvým motivacím. Transparentní etika chrání důvěru, na které závisí dlouhá kariéra.

Láska a vztahy

  • Neuroticismus předpovídá nižší spokojenost a stabilitu ve vztahu. Když pojmenuješ, co tě stresuje („Mám starost, nezlobím se na tebe“), pomůžeš partnerovi dobře reagovat.[18][19]
  • Vyšší přívětivost partnera souvisí s větší spokojeností ve vztahu.[18]
  • V 10 regionech světa souvisela nižší svědomitost s nevěrou ve vztazích. Pomáhají jasné dohody.[20]
  • Svědomitost partnera souvisí se spokojeností: na dodržování malých slibů záleží.[18]
  • Důvěra se buduje důsledností. Partner si časem všimne lichocení a her na efekt.[11]
  • Extraverze partnera slabě pozitivně souvisí se spokojeností ve vztahu. Záleží na ní méně než na emoční stabilitě, přívětivosti nebo svědomitosti.[18]
  • Pokud je tvůj partner introvertnější, domluvte se předem, kolik společenského času chce každý z vás. Je to častý a řešitelný rozdíl.
  • V průměru mají rozdíly v otevřenosti mezi partnery na spokojenost malý vliv.[18][21]

Přátelství

  • Extraverti obvykle rychleji získávají nové přátele a nakonec mají širší okruh přátel.[6][22]
  • Velká síť kontaktů nezaručuje blízká přátelství. Najdi si čas i na setkání mezi čtyřma očima.
  • Přívětivost pomáhá vzniku i trvání přátelství, protože se s tebou lidé cítí bezpečně.[22]
  • Jsi zábavný a inspirující. Dbej na to, aby tví přátelé cítili, že si jich vážíš pro ně samotné, ne pro to, co ti mohou dát.
  • Je s tebou zábava a snadno se s tebou vychází. Nastav si připomínky na narozeniny a na to, aby ses ozval.
  • Často si všimneš, když je přátelům zle. Vybírej si přátele, kteří unesou i tvé pocity.
  • Základem tvých přátelství se často stávají společné činnosti (sport, kutění, vaření).

Stres a pohoda

  • Neuroticismus je nejsilnějším negativním osobnostním prediktorem pohody. Spánek, pohyb a terapie založená na důkazech (například kognitivně-behaviorální terapie) mají velký účinek.[23][2]
  • Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[23]
  • Svědomitost souvisí se spokojeností se životem, proto se vyplatí investovat do vnější struktury.[23]
  • Přívětivost má středně pozitivní vztah k pohodě.[23]
  • Poctivost–pokora souvisí s mnoha prosociálními výsledky. Vztahy postavené na vzájemné férovosti obvykle vydrží déle.[24]
  • Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[23]

Osobní růst

  • Ve studiích záměrné změny rysů přineslo vědomé úsilí o větší klid měřitelnou změnu.[25]
  • Lidé, kteří si stanovili konkrétní cíle ke změně některého rysu, vykázali během několika měsíců měřitelnou změnu.[25]
  • Ber asertivitu jako dovednost. Laskavost a jasné vyjádření toho, co potřebuješ, jdou skvěle dohromady.
  • Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[15]
  • Vyber si jednu oblast, ve které budeš naprosto transparentní. Časem se z toho stane pověst.
  • Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.

Jak pevné jsou tyto výsledky?

Souvislosti mezi rysy a výsledky, které tu uvádíme, jsou skutečné a opakovatelné, ale každá z nich je střední. Typické korelace jsou r ≈ 0,10–0,30: rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil asi 87 % testovaných souvislostí mezi rysy a výsledky, obvykle s o něco menšími účinky, než byly původně publikovány.[28] Řádky bez zdroje jsou praktická doporučení, ne výsledky výzkumu.

Zdroje

  1. Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
  2. Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
  3. Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
  4. Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
  5. Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
  6. Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
  7. Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
  8. Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
  9. Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
  10. Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
  11. Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
  12. Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
  13. Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
  14. Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
  15. Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
  16. Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
  17. Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
  18. Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
  19. Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
  20. Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
  21. Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
  22. Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
  23. Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
  24. Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
  25. Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
  26. Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
  27. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
  28. Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.

ESFP-RA do hloubky

Jsi to ty?

Získej vlastní percentily ve všech šesti rysech.

Udělej si bezplatný test