ESTP-RM · Taktik · Citlivý a poctivý
Silné a slabé stránky ESTP-RM: stres a osobní růst
Stručně: ESTP-RM je odvážný, praktický, soutěživý, spontánní a ve dvou rysech navíc citlivý a skromný. Níže: v čem je ESTP-RM obvykle dobrý, kde se věci často kazí, jak ESTP-RM zvládá stres a co říká výzkum o změně rysů v čase.
Jsi společenský, zaměřený na činy, přímý a flexibilní. Daří se ti v rychlých situacích, v soutěži a při řešení problémů na místě, ne při dlouhém plánování dopředu. Emoce prožíváš silně a stres rychle zaznamenáš (nižší emoční stabilita), přičemž jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Velmi ti záleží na tom, abys jednal správně, někdy za cenu starostí, které s tím souvisejí.
Profil ESTP-RM, písmeno po písmenu
Jak se jednotlivá písmena obvykle projevují. Jde o popis rysů, ne o výsledky výzkumu.
Společenská energie je skutečná přednost. Rizikem je, že tišší hlasy, a tvůj vlastní čas na přemýšlení, zůstanou stranou.
Realismus tě drží nohama na zemi. Výzvou je dát neznámým metodám malou a poctivou zkoušku, než je odmítneš.
Upřímnost je cenná. Výzvou je, aby ji ostatní přijali jako pomoc, ne jako útok.
Přizpůsobivost je síla. Výzvou je vybudovat si přesně tolik struktury, kolik potřebuješ k dokončení toho, na čem ti záleží.
Citlivost přináší informace. Výzvou je nenechat starosti rozhodovat za tebe.
Poctivost buduje důvěru. Výzvou je zastat se sám sebe, aniž bys měl pocit, že se chlubíš.
Silné stránky ESTP-RM
- Přizpůsobíš se, když se plány změní, a improvizace ti nedělá potíže.
- Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[1]
- Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[2]
- Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
- Dokážeš dát tvrdou kritiku, tvrdě vyjednávat a dělat nepopulární rozhodnutí.
- Nižší přívětivost souvisí s vyšším příjmem, zvlášť u mužů.[3]
- Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
- Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
Slabé stránky a slepá místa ESTP-RM
- Nižší svědomitost souvisí s návyky vedoucími k prokrastinaci a s rizikovějším chováním vůči zdraví (jídlo, pohyb, návykové látky).[4]
- Ve všech povoláních předpovídá nižší svědomitost v průměru nižší pracovní výkon.[5]
- V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[6]
- Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[7]
- Nižší přívětivost předpovídá destruktivnější taktiky při neshodách.[8]
- V 10 regionech světa souvisela nižší přívětivost s nevěrou ve vztazích.[9]
- Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[5]
- Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.
Jak rysy ESTP-RM fungují dohromady
Komentáře ke kombinacím kladou vedle sebe nezávislé výsledky. Nejde o samostatné studie o tomto konkrétním typu.
- Lidé ti dodávají energii, ale jsi emočně citlivý, takže ve stresu možná vyhledáváš společnost. Vybírej si lidi, kteří tě uklidní, ne ty, kteří tvé starosti zesilují.
- Méně struktury a silnější reakce na stres se mohou navzájem posilovat: zmeškané termíny způsobují stres a stres ztěžuje plánování. Kruh prolomí drobné vnější návyky.[4][10]
Co přidávají písmena -RM typu ESTP ve silných a slabých stránkách
R = Citlivý (emoční stabilita), M = Skromný (poctivost–pokora). Klasický čtyřpísmenný test neměří ani jedno, přitom oba jsou důležité pro stres a růst:
- Je to rys, který se hodně mění. V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími.[11]
- Dá se ovlivnit. V systematickém přehledu intervenčních studií (hlavně psychoterapie) se emoční stabilita změnila nejvíce.[12]
- Vyšší neuroticismus silně souvisí s úzkostnými a depresivními poruchami a s užíváním návykových látek. Pokud teď procházíš těžkým obdobím, odborná pomoc funguje.[10][12]
- Neuroticismus je nejsilnější (negativní) vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[13]
- Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[14]
- Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[15]
- Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
- Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.
ESTP-RM ve stresu: pohoda a zvládání stresu
- Neuroticismus je nejsilnějším negativním osobnostním prediktorem pohody. Spánek, pohyb a terapie založená na důkazech (například kognitivně-behaviorální terapie) mají velký účinek.[16][12]
- Neuroticismus souvisí se zvládáním stresu stažením se, zbožnými přáními a strategiemi zaměřenými na emoce, které obvykle pomáhají méně než řešení problémů nebo přehodnocení situace. Tyto návyky se dají změnit.[17]
- Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[16]
- Extraverze souvisí se zvládáním stresu řešením problémů a pozitivnějším přehodnocením situace.[17]
- Svědomitost souvisí se spokojeností se životem, proto se vyplatí investovat do vnější struktury.[16]
- Nižší přívětivost jen slabě souvisí s nižší pohodou.[16]
- Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[18]
- Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[16]
Rady pro osobní růst typu ESTP-RM
- Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[6]
- Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.
- Než budeš oponovat, shrň názor toho druhého tak, aby s tvým shrnutím souhlasil.
- Lidé, kteří si stanovili konkrétní cíle ke změně některého rysu, vykázali během několika měsíců měřitelnou změnu.[19]
- Ve studiích záměrné změny rysů přineslo vědomé úsilí o větší klid měřitelnou změnu.[19]
- Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
- Rysy se mohou měnit. V randomizované studii tříměsíčního koučovacího programu v telefonu se lidé, kteří chtěli změnit některý rys, změnili v požadovaném směru víc než kontrolní skupina a změny se při následném měření z velké části udržely.[20]
- V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími, přívětivějšími a svědomitějšími.[11]
Jak spolehlivé jsou tyto výsledky?
- Klasická čtyři písmena odpovídají rysům modelu Big Five (extraverze, otevřenost, přívětivost, svědomitost), takže výzkum Big Five platí i pro ně.[21]
- Souvislosti mezi rysy a výsledky jsou skutečné, ale každá je střední: typické korelace jsou zhruba 0,10 až 0,30, takže rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil většinu testovaných souvislostí, obvykle s o něco menšími účinky.[22][23]
Tvrzení bez zdroje jsou praktická doporučení nebo popisy rysů, ne výsledky výzkumu.
Bezplatný test měří všech šest rysů jako percentily. 62 otázek, asi 8 minut, bez registrace.
Udělej si bezplatný testSouvisející stránky
Zdroje
- Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
- Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
- Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
- Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
- Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
- Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
- Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
- Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
- Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
- Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
- Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
- Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
- Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
- Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
- Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
- Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
- Connor-Smith, J. K., & Flachsbart, C. (2007). Relations between personality and coping: A meta-analysis. Journal of Personality and Social Psychology, 93(6), 1080–1107.
- Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
- Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
- Stieger, M., Flückiger, C., Rüegger, D., Kowatsch, T., Roberts, B. W., & Allemand, M. (2021). Changing personality traits with the help of a digital personality change intervention. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(8), e2017548118.
- McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
- Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.
- Ozer, D. J., & Benet-Martínez, V. (2006). Personality and the prediction of consequential outcomes. Annual Review of Psychology, 57, 401–421.