Spustit test

← Všechny varianty ENTJ

Typ osobnosti

ENTJ-CM

Koordinátor · Vyrovnaný a poctivý

Společenský, prozíravý, rozhodný, cílevědomý.

  • EExtravertníExtraverze
  • NImaginativníOtevřenost / intelekt
  • TKritickýPřívětivost
  • JOrganizovanýSvědomitost
  • CKlidnýEmoční stabilita
  • MSkromnýPoctivost–pokora

Jsi to ty? Udělej si bezplatný test · asi 8 minut, bez registrace

Ve zkratce

Ve společnosti jsi sebejistý, pohánějí tě myšlenky, jsi přímý a velmi organizovaný. Snadno přebíráš vedení, stanovuješ si dlouhodobé cíle a táhneš věci dopředu, dokud nepřinesou výsledek. Extraverze i svědomitost souvisejí s tím, kdo se stane vůdcem.

Pod tlakem zůstáváš klidný (vysoká emoční stabilita) a jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Ostatní tě často vidí jako člověka, o kterého se lze v krizi opřít, a rádi ti svěřují odpovědnost.

Šest písmen

E
Extraverze
Extravertní

Lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči.

N
Otevřenost / intelekt
Imaginativní

Jsi zvídavý a nápaditý a máš rád abstraktní myšlenky, teorie a nové zážitky.

T
Přívětivost
Kritický

Jsi přímý, skeptický a soutěživý a upřímnost a výsledky stavíš nad harmonii.

J
Svědomitost
Organizovaný

Plánuješ, jsi spolehlivý a pečlivý na detaily a rád dokončuješ, co jsi začal.

C
Emoční stabilita
Klidný

Pod tlakem zůstáváš klidný, po nezdarech se rychle vzpamatuješ a málokdy se v něčem utápíš.

M
Poctivost–pokora
Skromný

Jsi upřímný a férový, postavení a luxus na tebe nedělají dojem a nepovažuješ se za lepšího než ostatní.

Jak tvé rysy fungují dohromady

  • Představivost a disciplína: přicházíš s originálními nápady a také je dotahuješ. Tato kombinace se hodí k dlouhým tvůrčím nebo výzkumným projektům.[9][1]
  • Přímý, ale férový: můžeš být ostrý a zároveň přísně etický. Kdo tě zná, důvěřuje ti, cizí lidé ale možná vidí jen tu ostrost.[26]

Silné stránky

  • Svědomitost je z osobnostních rysů nejkonzistentnějším prediktorem pracovního výkonu ve všech zkoumaných skupinách povolání.[1]
  • Na střední i vysoké škole souvisí se známkami stejně silně jako inteligence.[2]
  • Svědomití lidé žijí v průměru déle, zčásti díky zdravějším návykům.[3][4]
  • Emoční stabilita (nízký neuroticismus) je nejsilnější vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[5]
  • Nízký neuroticismus souvisí s nižším rizikem úzkostných a depresivních poruch.[6]
  • Emoční stabilita pozitivně souvisí s vedením.[7]
  • Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[7]
  • Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[8]
  • Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
  • Otevřenost spolehlivě souvisí s tvůrčími úspěchy, v umění i ve vědě.[9]
  • Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku, tedy učení se v práci.[1]
  • Dokážeš dát tvrdou kritiku, tvrdě vyjednávat a dělat nepopulární rozhodnutí.
  • Nižší přívětivost souvisí s vyšším příjmem, zvlášť u mužů.[10]
  • Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[11]
  • Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[12]

Na co si dát pozor

  • Protože tě málokdy něco vyvede z míry, můžeš podceňovat stres druhých. Raději se zeptej, než abys hádal.
  • Vysoké nároky se mohou změnit ve strnulost, když se plány mění. Nech si v rozvrhu rezervu.
  • Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
  • Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.
  • Nižší přívětivost předpovídá destruktivnější taktiky při neshodách.[13]
  • V 10 regionech světa souvisela nižší přívětivost s nevěrou ve vztazích.[14]
  • V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[15]
  • Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[16]
  • Můžeš ztratit zájem, jakmile se něco stane rutinou. Fázi udržování projektů si naplánuj předem.

Práce a kariéra

Oblasti zájmů, ke kterým se tvé rysy přiklánějí (RIASEC, Holland)[17]
Umělecký: Tvoření, navrhování a vyjadřování myšlenek.
UX nebo produktový designérSpisovatel nebo redaktorArchitektHudebníkGrafikStřihač videa
Podnikavý: Vedení, přesvědčování, prodej a budování firem.
Zakladatel firmyObchodní manažerAdvokátMarketingový ředitelProduktový manažerRealitní makléř
Badatelský: Výzkum, analýza a řešení složitých problémů.
Datový analytikLékařVýzkumníkSoftwarový vývojářLékárníkEkonom

Osobnost předpovídá zájmy jen středně silně, ber je proto jako výchozí body. Tvé zájmy, schopnosti a hodnoty jsou důležitější než typ.

  • Svědomitost souvisí s konvenčními zájmy (data, postupy, přesnost).[17]
  • Podnikatelé jsou svědomitější než manažeři a svědomitost souvisí s vedením.[18][7]
  • Extraverze předpovídá pracovní výkon hlavně v manažerských a obchodních rolích.[1]
  • Extraverze středně souvisí s podnikavými zájmy a slaběji se sociálními zájmy.[17]
  • Otevřenost má nejsilnější vazbu mezi osobností a zájmy: s uměleckými zájmy. Souvisí i s badatelskými zájmy.[17]
  • Hledej povolání, ve kterém se nikdy nepřestaneš učit: výzkum, design, strategie, psaní nebo nové obory.
  • Podnikatelé jsou v průměru o něco méně přívětiví než manažeři.[18]
  • Můžeš uspět tam, kde se cení kritický úsudek: audit, právo, investice, kontrola kvality nebo redakční práce.
  • Sedí ti práce pod vysokým tlakem: urgentní péče, provoz, finanční trhy, vedení a zakládání firem.
  • Můžeš uspět tam, kde rozhoduje důvěra: finanční kontrola, compliance, zdravotnictví, etika výzkumu, veřejná služba a mediace.

Láska a vztahy

  • Nízký neuroticismus kteréhokoli z partnerů je jedním z nejspolehlivějších prediktorů spokojenosti a stability vztahu.[19][20]
  • Přívětivost partnera souvisí se spokojeností. Kritiku doprovázej viditelnou vřelostí.[19]
  • Svědomitost partnera souvisí s větší spokojeností ve vztahu.[19]
  • Vysoká poctivost–pokora znamená malý překryv s manipulativními rysy „temné triády“, které mají sklon narušovat důvěru.[21]
  • Extraverze partnera slabě pozitivně souvisí se spokojeností ve vztahu. Záleží na ní méně než na emoční stabilitě, přívětivosti nebo svědomitosti.[19]
  • Pokud je tvůj partner introvertnější, domluvte se předem, kolik společenského času chce každý z vás. Je to častý a řešitelný rozdíl.
  • V metaanalýzách otevřenost téměř nesouvisí se spokojeností partnera. Společná zvídavost je věc vkusu, ne prediktor kompatibility.[19]

Přátelství

  • Extraverti obvykle rychleji získávají nové přátele a nakonec mají širší okruh přátel.[22][23]
  • Velká síť kontaktů nezaručuje blízká přátelství. Najdi si čas i na setkání mezi čtyřma očima.
  • Přátelé, kteří si cení upřímnosti, si budou cenit tebe. Jiní možná potřebují, abys zjemnil formu.
  • Lidé ti svěřují tajemství a počítají s tvou férovostí, což je klíčem k blízkým přátelstvím.
  • Jsi ten kamarád, který si pamatuje a dorazí. Spolehlivost je tichým základem důvěry.
  • Přátelé se o tebe v krizi často opírají. Dbej na to, aby podpora byla vzájemná.
  • Nabíjejí tě přátelé, se kterými můžeš sdílet myšlenky, knihy a nové zážitky.

Stres a pohoda

  • Emoční stabilita patří k nejsilnějším osobnostním prediktorům pohody.[24]
  • Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[24]
  • Svědomitost pozitivně souvisí se spokojeností se životem.[24]
  • Nižší přívětivost jen slabě souvisí s nižší pohodou.[24]
  • Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[25]
  • Otevřenost jen slabě souvisí s celkovou spokojeností se životem.[24]

Osobní růst

  • Cvič se v tom, abys své pocity pojmenoval nahlas. Ostatní mohou tvůj klid vnímat jako odstup.
  • Vědomě si naplánuj i úplně volný čas. I pružnost je dovednost.
  • Než budeš oponovat, shrň názor toho druhého tak, aby s tvým shrnutím souhlasil.
  • Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[15]
  • Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
  • Spoj vymýšlení nápadů s termínem nebo s člověkem, který ti pomůže věci dokončit.

Jak pevné jsou tyto výsledky?

Souvislosti mezi rysy a výsledky, které tu uvádíme, jsou skutečné a opakovatelné, ale každá z nich je střední. Typické korelace jsou r ≈ 0,10–0,30: rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil asi 87 % testovaných souvislostí mezi rysy a výsledky, obvykle s o něco menšími účinky, než byly původně publikovány.[28] Řádky bez zdroje jsou praktická doporučení, ne výsledky výzkumu.

Zdroje

  1. Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
  2. Poropat, A. E. (2009). A meta-analysis of the five-factor model of personality and academic performance. Psychological Bulletin, 135(2), 322–338.
  3. Kern, M. L., & Friedman, H. S. (2008). Do conscientious individuals live longer? A quantitative review. Health Psychology, 27(5), 505–512.
  4. Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
  5. Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
  6. Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
  7. Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
  8. Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
  9. Feist, G. J. (1998). A meta-analysis of personality in scientific and artistic creativity. Personality and Social Psychology Review, 2(4), 290–309.
  10. Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
  11. Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
  12. Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
  13. Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
  14. Schmitt, D. P. (2004). The Big Five related to risky sexual behaviour across 10 world regions: Differential personality associations of sexual promiscuity and relationship infidelity. European Journal of Personality, 18(4), 301–319.
  15. Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
  16. Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
  17. Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
  18. Zhao, H., & Seibert, S. E. (2006). The Big Five personality dimensions and entrepreneurial status: A meta-analytical review. Journal of Applied Psychology, 91(2), 259–271.
  19. Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
  20. Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
  21. Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
  22. Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
  23. Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
  24. Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
  25. Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
  26. Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
  27. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
  28. Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.

ENTJ-CM do hloubky

Jsi to ty?

Získej vlastní percentily ve všech šesti rysech.

Udělej si bezplatný test