Spustit test

ESFJ-RM · Hostitel · Citlivý a poctivý

Silné a slabé stránky ESFJ-RM: stres a osobní růst

Stručně: ESFJ-RM je přístupný, praktický, pečující, organizovaný a ve dvou rysech navíc citlivý a skromný. Níže: v čem je ESFJ-RM obvykle dobrý, kde se věci často kazí, jak ESFJ-RM zvládá stres a co říká výzkum o změně rysů v čase.

Jsi vřelý, společenský, spolehlivý a nohama na zemi. Rád svádíš lidi dohromady a dbáš na to, aby se všichni cítili dobře; záleží ti na tradicích a spolehlivosti. Emoce prožíváš silně a stres rychle zaznamenáš (nižší emoční stabilita), přičemž jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Velmi ti záleží na tom, abys jednal správně, někdy za cenu starostí, které s tím souvisejí.

Profil ESFJ-RM, písmeno po písmenu

Jak se jednotlivá písmena obvykle projevují. Jde o popis rysů, ne o výsledky výzkumu.

Extraverze
E · Extravertní

Společenská energie je skutečná přednost. Rizikem je, že tišší hlasy, a tvůj vlastní čas na přemýšlení, zůstanou stranou.

Otevřenost / intelekt
S · Praktický

Realismus tě drží nohama na zemi. Výzvou je dát neznámým metodám malou a poctivou zkoušku, než je odmítneš.

Přívětivost
F · Pečující

Vřelost rychle buduje důvěru. Výzvou je říct, co potřebuješ, dřív než se z toho stane křivda.

Svědomitost
J · Organizovaný

Disciplína ti pomáhá věci dokončovat. Výzvou je zůstat flexibilní, když se plány musí změnit.

Emoční stabilita
R · Citlivý

Citlivost přináší informace. Výzvou je nenechat starosti rozhodovat za tebe.

Poctivost–pokora
M · Skromný

Poctivost buduje důvěru. Výzvou je zastat se sám sebe, aniž bys měl pocit, že se chlubíš.

Silné stránky ESFJ-RM

  • Svědomitost je z osobnostních rysů nejkonzistentnějším prediktorem pracovního výkonu ve všech zkoumaných skupinách povolání.[1]
  • Na střední i vysoké škole souvisí se známkami stejně silně jako inteligence.[2]
  • Svědomití lidé žijí v průměru déle, zčásti díky zdravějším návykům.[3][4]
  • Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[5]
  • Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[6]
  • Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
  • Lidé s vysokou přívětivostí používají v konfliktech konstruktivnější taktiky a zřídka je stupňují.[7]
  • Přívětiví lidé bývají častěji vybíráni za přátele.[8]
  • Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
  • Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.

Slabé stránky a slepá místa ESFJ-RM

  • Vysoké nároky se mohou změnit ve strnulost, když se plány mění. Nech si v rozvrhu rezervu.
  • V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[9]
  • Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[10]
  • Přívětivost negativně souvisí s příjmem, a to výrazněji u mužů.[11]
  • Možná těžko říkáš ne nebo se těžko zastáváš sám sebe při vyjednávání. Své požadavky si připrav předem.
  • Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[1]
  • Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.

Jak rysy ESFJ-RM fungují dohromady

Komentáře ke kombinacím kladou vedle sebe nezávislé výsledky. Nejde o samostatné studie o tomto konkrétním typu.

  • Lidé ti dodávají energii, ale jsi emočně citlivý, takže ve stresu možná vyhledáváš společnost. Vybírej si lidi, kteří tě uklidní, ne ty, kteří tvé starosti zesilují.
  • Vysoké nároky spojené se silnými emočními reakcemi mohou vést k perfekcionistickým starostem. Než začneš, rozhodni se, co je „dost dobré“.

Co přidávají písmena -RM typu ESFJ ve silných a slabých stránkách

R = Citlivý (emoční stabilita), M = Skromný (poctivost–pokora). Klasický čtyřpísmenný test neměří ani jedno, přitom oba jsou důležité pro stres a růst:

  • Je to rys, který se hodně mění. V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími.[12]
  • Dá se ovlivnit. V systematickém přehledu intervenčních studií (hlavně psychoterapie) se emoční stabilita změnila nejvíce.[13]
  • Vyšší neuroticismus silně souvisí s úzkostnými a depresivními poruchami a s užíváním návykových látek. Pokud teď procházíš těžkým obdobím, odborná pomoc funguje.[14][13]
  • Neuroticismus je nejsilnější (negativní) vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[15]
  • Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[16]
  • Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[17]
  • Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
  • Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.

ESFJ-RM ve stresu: pohoda a zvládání stresu

  • Neuroticismus je nejsilnějším negativním osobnostním prediktorem pohody. Spánek, pohyb a terapie založená na důkazech (například kognitivně-behaviorální terapie) mají velký účinek.[18][13]
  • Neuroticismus souvisí se zvládáním stresu stažením se, zbožnými přáními a strategiemi zaměřenými na emoce, které obvykle pomáhají méně než řešení problémů nebo přehodnocení situace. Tyto návyky se dají změnit.[19]
  • Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[18]
  • Extraverze souvisí se zvládáním stresu řešením problémů a pozitivnějším přehodnocením situace.[19]
  • Svědomitost pozitivně souvisí se spokojeností se životem.[18]
  • Svědomitost souvisí se zvládáním stresu řešením problémů a s menším vyhýbáním se mu.[19]
  • Přívětivost má středně pozitivní vztah k pohodě.[18]
  • Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[20]
  • Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[18]

Rady pro osobní růst typu ESFJ-RM

  • Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[9]
  • Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.
  • Ber asertivitu jako dovednost. Laskavost a jasné vyjádření toho, co potřebuješ, jdou skvěle dohromady.
  • Vědomě si naplánuj i úplně volný čas. I pružnost je dovednost.
  • Ve studiích záměrné změny rysů přineslo vědomé úsilí o větší klid měřitelnou změnu.[21]
  • Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
  • Rysy se mohou měnit. V randomizované studii tříměsíčního koučovacího programu v telefonu se lidé, kteří chtěli změnit některý rys, změnili v požadovaném směru víc než kontrolní skupina a změny se při následném měření z velké části udržely.[22]
  • V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími, přívětivějšími a svědomitějšími.[12]

Jak spolehlivé jsou tyto výsledky?

  • Klasická čtyři písmena odpovídají rysům modelu Big Five (extraverze, otevřenost, přívětivost, svědomitost), takže výzkum Big Five platí i pro ně.[23]
  • Souvislosti mezi rysy a výsledky jsou skutečné, ale každá je střední: typické korelace jsou zhruba 0,10 až 0,30, takže rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil většinu testovaných souvislostí, obvykle s o něco menšími účinky.[24][25]

Tvrzení bez zdroje jsou praktická doporučení nebo popisy rysů, ne výsledky výzkumu.

Jsi opravdu ESFJ-RM?

Bezplatný test měří všech šest rysů jako percentily. 62 otázek, asi 8 minut, bez registrace.

Udělej si bezplatný test

Související stránky

Zdroje

  1. Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
  2. Poropat, A. E. (2009). A meta-analysis of the five-factor model of personality and academic performance. Psychological Bulletin, 135(2), 322–338.
  3. Kern, M. L., & Friedman, H. S. (2008). Do conscientious individuals live longer? A quantitative review. Health Psychology, 27(5), 505–512.
  4. Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
  5. Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
  6. Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
  7. Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
  8. Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
  9. Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
  10. Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
  11. Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
  12. Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
  13. Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
  14. Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
  15. Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
  16. Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
  17. Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
  18. Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
  19. Connor-Smith, J. K., & Flachsbart, C. (2007). Relations between personality and coping: A meta-analysis. Journal of Personality and Social Psychology, 93(6), 1080–1107.
  20. Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
  21. Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
  22. Stieger, M., Flückiger, C., Rüegger, D., Kowatsch, T., Roberts, B. W., & Allemand, M. (2021). Changing personality traits with the help of a digital personality change intervention. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(8), e2017548118.
  23. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
  24. Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.
  25. Ozer, D. J., & Benet-Martínez, V. (2006). Personality and the prediction of consequential outcomes. Annual Review of Psychology, 57, 401–421.