Spustit test
Menu
Udělej si bezplatný test
Jazyk

← Všechny varianty ESFJ

Typ osobnosti

ESFJ-RM

Hostitel · Citlivý a poctivý

Přístupný, praktický, pečující, organizovaný.

  • EExtravertníExtraverze
  • SPraktickýOtevřenost / intelekt
  • FPečujícíPřívětivost
  • JOrganizovanýSvědomitost
  • RCitlivýEmoční stabilita
  • MSkromnýPoctivost–pokora

Jsi to ty? Udělej si bezplatný test · asi 8 minut, bez registrace

Ve zkratce

Jsi vřelý, společenský, spolehlivý a nohama na zemi. Rád svádíš lidi dohromady a dbáš na to, aby se všichni cítili dobře; záleží ti na tradicích a spolehlivosti.

Emoce prožíváš silně a stres rychle zaznamenáš (nižší emoční stabilita), přičemž jsi skromný a férový (vysoká poctivost–pokora). Velmi ti záleží na tom, abys jednal správně, někdy za cenu starostí, které s tím souvisejí.

Šest písmen

E
Extraverze
Extravertní

Lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči.

S
Otevřenost / intelekt
Praktický

Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.

F
Přívětivost
Pečující

Jsi vřelý, ohleduplný a vstřícný a všímáš si, co ostatní cítí.

J
Svědomitost
Organizovaný

Plánuješ, jsi spolehlivý a pečlivý na detaily a rád dokončuješ, co jsi začal.

R
Emoční stabilita
Citlivý

Emoce prožíváš silně a rychle zaznamenáš stres a rizika. Starosti a výkyvy nálad k tobě přicházejí snáz než k mnoha jiným.

M
Poctivost–pokora
Skromný

Jsi upřímný a férový, postavení a luxus na tebe nedělají dojem a nepovažuješ se za lepšího než ostatní.

Jak tvé rysy fungují dohromady

  • Lidé ti dodávají energii, ale jsi emočně citlivý, takže ve stresu možná vyhledáváš společnost. Vybírej si lidi, kteří tě uklidní, ne ty, kteří tvé starosti zesilují.
  • Vysoké nároky spojené se silnými emočními reakcemi mohou vést k perfekcionistickým starostem. Než začneš, rozhodni se, co je „dost dobré“.

Silné stránky

  • Svědomitost je z osobnostních rysů nejkonzistentnějším prediktorem pracovního výkonu ve všech zkoumaných skupinách povolání.[1]
  • Na střední i vysoké škole souvisí se známkami stejně silně jako inteligence.[2]
  • Svědomití lidé žijí v průměru déle, zčásti díky zdravějším návykům.[3][4]
  • Je to rys, který se hodně mění. V průměru se lidé během dospělosti stávají emočně stabilnějšími.[5]
  • Dá se ovlivnit. V systematickém přehledu intervenčních studií (hlavně psychoterapie) se emoční stabilita změnila nejvíce.[6]
  • Extraverze je rys, který nejkonzistentněji souvisí s tím, kdo se ve skupinách stane vůdcem.[7]
  • Extraverti v průměru uvádějí více příjemných emocí.[8]
  • Rychle navazuješ kontakty, což pomáhá u příležitostí, které se šíří ústním podáním.
  • Zaměřuješ se na to, co funguje, a méně tě rozptyluje novost kvůli novosti.
  • Do týmů, které se ztrácejí v abstrakcích, často vnášíš realistický, střízlivý pohled.
  • Lidé s vysokou přívětivostí používají v konfliktech konstruktivnější taktiky a zřídka je stupňují.[9]
  • Přívětiví lidé bývají častěji vybíráni za přátele.[10]
  • Ze základních rysů patří poctivost–pokora k nejsilnějším prediktorům férového a spolupracujícího chování v ekonomických hrách.[11]
  • Poctivost–pokora je nejsilnějším prediktorem modelu HEXACO pro nízkou míru deviantního chování na pracovišti (krádeže, sabotáž, absence).[12]

Na co si dát pozor

  • Vyšší neuroticismus silně souvisí s úzkostnými a depresivními poruchami a s užíváním návykových látek. Pokud teď procházíš těžkým obdobím, odborná pomoc funguje.[13][6]
  • Neuroticismus je nejsilnější (negativní) vazbou osobnosti na pracovní spokojenost.[14]
  • Vysoké nároky se mohou změnit ve strnulost, když se plány mění. Nech si v rozvrhu rezervu.
  • Možná zlehčuješ své úspěchy nebo se vyhýbáš vyjednávání. Férově se zastat sám sebe není chlubení.
  • Statusové odměny (tituly, výhody) tě možná nemotivují. Vybírej práci, která odměňuje posláním nebo radostí z dobře odvedené práce.
  • Přívětivost negativně souvisí s příjmem, a to výrazněji u mužů.[15]
  • Možná těžko říkáš ne nebo se těžko zastáváš sám sebe při vyjednávání. Své požadavky si připrav předem.
  • V terénní studii dosahovali extravertní vedoucí horších výsledků s proaktivními týmy, protože byli méně otevření nápadům členů týmu.[16]
  • Ve studii prodeje prodávali mírně extravertní lidé („ambiverti“) více než ti nejvíce extravertní, kteří mohli působit vtíravě.[17]
  • Otevřenost předpovídá úspěšnost výcviku. V rychle se měnících oborech počítej s větším úsilím při učení.[1]
  • Možná příliš rychle odmítáš neznámé nápady. Než se rozhodneš, vyzkoušej je v malém.

Práce a kariéra

Oblasti zájmů, ke kterým se tvé rysy přiklánějí (RIASEC, Holland)[18]
Sociální: Učení, pomoc, péče o lidi a jejich rozvoj.
UčitelZdravotní sestraPoradceSociální pracovníkFyzioterapeutSpecialista HR
Podnikavý: Vedení, přesvědčování, prodej a budování firem.
Zakladatel firmyObchodní manažerAdvokátMarketingový ředitelProduktový manažerRealitní makléř
Konvenční: Přesné uspořádání dat, dokumentů a postupů.
ÚčetníPojistný matematikFinanční analytikAsistent právníkaKoordinátor logistikySprávce databází

Osobnost předpovídá zájmy jen středně silně, ber je proto jako výchozí body. Tvé zájmy, schopnosti a hodnoty jsou důležitější než typ.

  • Svědomitost souvisí s konvenčními zájmy (data, postupy, přesnost).[18]
  • Podnikatelé jsou svědomitější než manažeři a svědomitost souvisí s vedením.[19][7]
  • Extraverze předpovídá pracovní výkon hlavně v manažerských a obchodních rolích.[1]
  • Extraverze středně souvisí s podnikavými zájmy a slaběji se sociálními zájmy.[18]
  • Nižší otevřenost souvisí s menším zájmem o uměleckou a badatelskou práci. Často lépe sedí praktické, manuální a procedurální role.[18]
  • Přívětivost souvisí se sociálními zájmy (učení, pomoc, péče).[18]
  • Přívětivost jen slabě předpovídá celkový pracovní výkon napříč povoláními.[1]
  • Předvídatelnost, kontrola nad pracovní zátěží a podporující šéf jsou pro tebe zvlášť důležité. Zohledni to při výběru práce.
  • Můžeš uspět tam, kde rozhoduje důvěra: finanční kontrola, compliance, zdravotnictví, etika výzkumu, veřejná služba a mediace.

Láska a vztahy

  • Neuroticismus předpovídá nižší spokojenost a stabilitu ve vztahu. Když pojmenuješ, co tě stresuje („Mám starost, nezlobím se na tebe“), pomůžeš partnerovi dobře reagovat.[20][21]
  • Vyšší přívětivost partnera souvisí s větší spokojeností ve vztahu.[20]
  • Svědomitost partnera souvisí s větší spokojeností ve vztahu.[20]
  • Vysoká poctivost–pokora znamená malý překryv s manipulativními rysy „temné triády“, které mají sklon narušovat důvěru.[22]
  • Extraverze partnera slabě pozitivně souvisí se spokojeností ve vztahu. Záleží na ní méně než na emoční stabilitě, přívětivosti nebo svědomitosti.[20]
  • Pokud je tvůj partner introvertnější, domluvte se předem, kolik společenského času chce každý z vás. Je to častý a řešitelný rozdíl.
  • V průměru mají rozdíly v otevřenosti mezi partnery na spokojenost malý vliv.[20][23]

Přátelství

  • Extraverti obvykle rychleji získávají nové přátele a nakonec mají širší okruh přátel.[10][24]
  • Velká síť kontaktů nezaručuje blízká přátelství. Najdi si čas i na setkání mezi čtyřma očima.
  • Přívětivost pomáhá vzniku i trvání přátelství, protože se s tebou lidé cítí bezpečně.[24]
  • Lidé ti svěřují tajemství a počítají s tvou férovostí, což je klíčem k blízkým přátelstvím.
  • Jsi ten kamarád, který si pamatuje a dorazí. Spolehlivost je tichým základem důvěry.
  • Často si všimneš, když je přátelům zle. Vybírej si přátele, kteří unesou i tvé pocity.
  • Základem tvých přátelství se často stávají společné činnosti (sport, kutění, vaření).

Stres a pohoda

  • Neuroticismus je nejsilnějším negativním osobnostním prediktorem pohody. Spánek, pohyb a terapie založená na důkazech (například kognitivně-behaviorální terapie) mají velký účinek.[25][6]
  • Extraverze patří k nejsilnějším vazbám osobnosti na pozitivní emoce a spokojenost se životem.[25]
  • Svědomitost pozitivně souvisí se spokojeností se životem.[25]
  • Přívětivost má středně pozitivní vztah k pohodě.[25]
  • Celkově poctivost–pokora souvisí s prosociálními a etickými výsledky v mnoha oblastech života.[26]
  • Otevřenost jen slabě souvisí se spokojeností se životem. Praktičnost tě na pohodě nic nestojí.[25]

Osobní růst

  • Ve studiích záměrné změny rysů přineslo vědomé úsilí o větší klid měřitelnou změnu.[27]
  • Vědomě si naplánuj i úplně volný čas. I pružnost je dovednost.
  • Ber asertivitu jako dovednost. Laskavost a jasné vyjádření toho, co potřebuješ, jdou skvěle dohromady.
  • Cvič se v tom, že se nejdřív zeptáš a teprve pak řekneš svůj názor. Pomáhá to zvlášť u proaktivních týmů.[16]
  • Před hodnocením a vyjednáváním si sepiš své příspěvky, aby je tvá skromnost nesmazala.
  • Přidávej vždy jednu novou dovednost nebo zážitek a spoj je s něčím, co už užitečně děláš.

Jak pevné jsou tyto výsledky?

Souvislosti mezi rysy a výsledky, které tu uvádíme, jsou skutečné a opakovatelné, ale každá z nich je střední. Typické korelace jsou r ≈ 0,10–0,30: rysy mění pravděpodobnosti, nerozhodují o výsledku. Velký replikační projekt potvrdil asi 87 % testovaných souvislostí mezi rysy a výsledky, obvykle s o něco menšími účinky, než byly původně publikovány.[30] Řádky bez zdroje jsou praktická doporučení, ne výsledky výzkumu.

Zdroje

  1. Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
  2. Poropat, A. E. (2009). A meta-analysis of the five-factor model of personality and academic performance. Psychological Bulletin, 135(2), 322–338.
  3. Kern, M. L., & Friedman, H. S. (2008). Do conscientious individuals live longer? A quantitative review. Health Psychology, 27(5), 505–512.
  4. Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
  5. Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
  6. Roberts, B. W., Luo, J., Briley, D. A., Chow, P. I., Su, R., & Hill, P. L. (2017). A systematic review of personality trait change through intervention. Psychological Bulletin, 143(2), 117–141.
  7. Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
  8. Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
  9. Jensen-Campbell, L. A., & Graziano, W. G. (2001). Agreeableness as a moderator of interpersonal conflict. Journal of Personality, 69(2), 323–362.
  10. Selfhout, M., Burk, W., Branje, S., Denissen, J., van Aken, M., & Meeus, W. (2010). Emerging late adolescent friendship networks and Big Five personality traits: A social network approach. Journal of Personality, 78(2), 509–538.
  11. Thielmann, I., Spadaro, G., & Balliet, D. (2020). Personality and prosocial behavior: A theoretical framework and meta-analysis. Psychological Bulletin, 146(1), 30–90.
  12. Pletzer, J. L., Bentvelzen, M., Oostrom, J. K., & de Vries, R. E. (2019). A meta-analysis of the relations between personality and workplace deviance: Big Five versus HEXACO. Journal of Vocational Behavior, 112, 369–383.
  13. Kotov, R., Gamez, W., Schmidt, F., & Watson, D. (2010). Linking "big" personality traits to anxiety, depressive, and substance use disorders: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 136(5), 768–821.
  14. Judge, T. A., Heller, D., & Mount, M. K. (2002). Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology, 87(3), 530–541.
  15. Judge, T. A., Livingston, B. A., & Hurst, C. (2012). Do nice guys—and gals—really finish last? The joint effects of sex and agreeableness on income. Journal of Personality and Social Psychology, 102(2), 390–407.
  16. Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
  17. Grant, A. M. (2013). Rethinking the extraverted sales ideal: The ambivert advantage. Psychological Science, 24(6), 1024–1030.
  18. Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
  19. Zhao, H., & Seibert, S. E. (2006). The Big Five personality dimensions and entrepreneurial status: A meta-analytical review. Journal of Applied Psychology, 91(2), 259–271.
  20. Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.
  21. Karney, B. R., & Bradbury, T. N. (1995). The longitudinal course of marital quality and stability: A review of theory, method, and research. Psychological Bulletin, 118(1), 3–34.
  22. Lee, K., & Ashton, M. C. (2005). Psychopathy, Machiavellianism, and narcissism in the Five-Factor Model and the HEXACO model of personality structure. Personality and Individual Differences, 38(7), 1571–1582.
  23. Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
  24. Harris, K., & Vazire, S. (2016). On friendship development and the Big Five personality traits. Social and Personality Psychology Compass, 10(11), 647–667.
  25. Steel, P., Schmidt, J., & Shultz, J. (2008). Refining the relationship between personality and subjective well-being. Psychological Bulletin, 134(1), 138–161.
  26. Zettler, I., Thielmann, I., Hilbig, B. E., & Moshagen, M. (2020). The nomological net of the HEXACO model of personality: A large-scale meta-analytic investigation. Perspectives on Psychological Science, 15(3), 723–760.
  27. Hudson, N. W., & Fraley, R. C. (2015). Volitional personality trait change: Can people choose to change their personality traits? Journal of Personality and Social Psychology, 109(3), 490–507.
  28. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
  29. Ashton, M. C., & Lee, K. (2007). Empirical, theoretical, and practical advantages of the HEXACO model of personality structure. Personality and Social Psychology Review, 11(2), 150–166.
  30. Soto, C. J. (2019). How replicable are links between personality traits and consequential life outcomes? The Life Outcomes of Personality Replication Project. Psychological Science, 30(5), 711–727.

ESFJ-RM do hloubky

ESFJ-RM a kariéra
Vhodná povolání, oblasti zájmů RIASEC a pracovní styl
ESFJ-RM v lásce
Vztahy, randění a kompatibilita
ESFJ-RM a přátelství
Jak získává a udržuje přátele
Silné a slabé stránky typu ESFJ-RM
Silné a slabé stránky, stres a osobní růst
Jsi to ty?

Získej vlastní percentily ve všech šesti rysech.

Udělej si bezplatný test