Úvod › Typ proti typu › ESFP vs INFJ
ESFP vs INFJ
ESFP a INFJ: rozdíly a jak poznat, kterým jsi
ESFP a INFJ mají společné jen písmeno F (pečující) a ve zbylých třech se liší. Pokud ti testy daly oba typy, jsi pravděpodobně blízko středu u více rysů, nebo jsi při odpovídání myslel na různé situace.
Živý, praktický, přátelský, spontánní.
Jsi přístupný, vřelý, nohama na zemi a flexibilní. Vnášíš do společnosti energii, užíváš si hmatatelné zážitky a rád necháváš život otevřený novým příležitostem.
Hloubavý, nápaditý, pečující, plánovitý.
Spojuješ představivost a soucit se silným smyslem pro řád. Ve velkých skupinách jsi zdrženlivý, ale v rozhovorech mezi čtyřma očima se hluboce zapojuješ a často tě vedou dlouhodobé cíle zakořeněné ve tvých hodnotách.
Jak se rozhodnout mezi ESFP a INFJ
- Rozhoduj se po jednom písmenu. ESFP a INFJ se liší v E/I, N/S a J/P a každé z nich je samostatná otázka.
- Začni písmenem, kterým si jsi nejméně jistý, a použij níže uvedené otázky k zamyšlení.
- Pokud jsi u některých písmen jasně na jedné straně, ale u jiných uprostřed, může ti sedět třetí typ lépe než kterýkoli z obou. Podívej se na porovnání odkazovaná níže.
- Test s percentily ukáže, která tvá písmena jsou jasná a která hraniční. Nejlépe tě popisují ta jasná.
Rozdíl: E, nebo I (Extraverze)
Extraverze z modelu Big Five: družnost, asertivita, hovornost a pozitivní emoce. Odpovídá klasickému písmenu E/I, které úzce souvisí s extraverzí z Big Five.
Lidé ti dodávají energii, snadno se ujmeš slova a rychle se dáváš s ostatními do řeči.
Máš raději menší společnost a klidnější prostředí a často přemýšlíš, než promluvíš. Introverze není totéž co plachost nebo úzkost. Ty patří k jinému rysu (emoční stabilitě).
Jak se to projevuje v každodenním životě
Popisy rysu, ne výsledky výzkumu.
- ESFP (E): Pravděpodobně nejlépe přemýšlíš nahlas, na poradách, v diskusích a při rychlých konzultacích. Práce s velkým množstvím kontaktu s kolegy, klienty nebo veřejností ti častěji energii dodává, než bere.
- INFJ (I): Pravděpodobně raději přemýšlíš, než promluvíš, a nejlépe pracuješ v blocích soustředěného času. Předem rozeslaný program, písemná komunikace a čas na přípravu ti obvykle pomohou podat nejlepší výkon.
- ESFP (E): Pravděpodobně chceš sdílet život i společensky: představit partnera přátelům, chodit spolu ven a probírat věci hned, když se dějí.
- INFJ (I): Pravděpodobně dáváš najevo péči pozorností a časem ve dvou, ne nabitým společenským programem, a možná potřebuješ čas jen pro sebe i od lidí, které miluješ.
Co výzkum spojuje s každou stranou
Průměry mnoha lidí. Takové účinky jsou skutečné, ale obvykle malé: mění pravděpodobnosti pro skupinu a o konkrétním člověku říkají málo.
Proč se E a I pletou
- Introverze není plachost. Emoce a sociální úzkost patří hlavně k jinému rysu, emoční stabilitě (5. písmeno, C nebo R), takže společenský člověk, který je mezi cizími lidmi nervózní, může být E a klidný, sebejistý člověk může být I.
- Co tě po dlouhém náročném týdnu dobije nejlépe: večer s přáteli ve městě (E), nebo klidný večer spíš o samotě (I)?
- Utváříš si na poradě názor obvykle tak, že přemýšlíš nahlas (E), nebo si ho nejdřív utvoříš a teprve potom ho řekneš (I)?
- Na večírku, kde znáš jen hostitele: raději obcházíš lidi a představuješ se (E), nebo zůstaneš u jednoho dvou lidí (I)?
Odpovídej podle toho, jak obvykle jednáš, ne jaký bys chtěl být. Pokud se odpovědi rozdělí rovnoměrně, jsi pravděpodobně v tomto rysu blízko středu.
Rozdíl: S, nebo N (Otevřenost / intelekt)
Otevřenost vůči zkušenosti z modelu Big Five (zde měřená jako intelekt a představivost): zvídavost, představivost, zájem o myšlenky a abstraktní myšlení. Odpovídá písmenu N/S, které úzce souvisí s otevřeností z Big Five.
Máš rád konkrétní, osvědčené a praktické věci a víc důvěřuješ zkušenosti než teorii.
Jsi zvídavý a nápaditý a máš rád abstraktní myšlenky, teorie a nové zážitky.
Jak se to projevuje v každodenním životě
Popisy rysu, ne výsledky výzkumu.
- ESFP (S): Pravděpodobně máš raději konkrétní úkoly s viditelnými výsledky a důvěřuješ metodám, které už prokázaly svou účinnost.
- INFJ (N): Pravděpodobně tě přitahují myšlenky, vzorce a možnosti a znervózníš, když práce znamená jen opakování.
- ESFP (S): Lásku pravděpodobně projevuješ praktickou pomocí a rutinami, na které se dá spolehnout, spíš než velkými gesty nebo dlouhými abstraktními rozhovory.
- INFJ (N): Pravděpodobně rád mluvíš s partnerem o myšlenkách, plánech a smyslu a ceníš si novosti ve společných zážitcích.
Co výzkum spojuje s každou stranou
Průměry mnoha lidí. Takové účinky jsou skutečné, ale obvykle malé: mění pravděpodobnosti pro skupinu a o konkrétním člověku říkají málo.
Proč se S a N pletou
- N nemá nic společného s tím, jak jsi chytrý. Písmeno popisuje, jak silně tě přitahují myšlenky, představivost a novost. Mnoho velmi nadaných lidí dává přednost konkrétnímu a osvědčenému.
- Když slyšíš nový nápad, rád domýšlíš jeho důsledky a všechny varianty „co kdyby“ (N), nebo chceš nejdřív vědět, jestli funguje v praxi (S)?
- Zajímají tě abstraktní debaty o teoriích, filozofii nebo myšlenkových experimentech samy o sobě (N), nebo ti připadají jako čas ukradený skutečným problémům (S)?
- Když se učíš něco nového, chceš nejdřív pochopit princip, který za tím stojí (N), nebo dostat konkrétní příklad, na kterém si to vyzkoušíš (S)?
Odpovídej podle toho, jak obvykle jednáš, ne jaký bys chtěl být. Pokud se odpovědi rozdělí rovnoměrně, jsi pravděpodobně v tomto rysu blízko středu.
Rozdíl: P, nebo J (Svědomitost)
Svědomitost z modelu Big Five: organizovanost, píle, sebekázeň a spolehlivost. Odpovídá písmenu J/P (J = vyšší svědomitost). Vazba na MBTI je střední.
Jsi spontánní a přizpůsobivý. Rád si necháváš otevřené možnosti a pracuješ v nárazech.
Plánuješ, jsi spolehlivý a pečlivý na detaily a rád dokončuješ, co jsi začal.
Jak se to projevuje v každodenním životě
Popisy rysu, ne výsledky výzkumu.
- ESFP (P): Pravděpodobně pracuješ v nárazech, rychle se přizpůsobuješ změnám a pestrost máš raději než pevné rutiny.
- INFJ (J): Pravděpodobně plánuješ dopředu, dodržuješ závazky a máš rád jasné termíny a odpovědnosti.
- ESFP (P): Pravděpodobně vnášíš spontánnost a radost a můžeš se bránit příliš naplánovanému vztahu.
- INFJ (J): Pravděpodobně máš rád společné plány a předvídatelnost a oddanost projevuješ tím, že dodržuješ malé sliby.
Co výzkum spojuje s každou stranou
Průměry mnoha lidí. Takové účinky jsou skutečné, ale obvykle malé: mění pravděpodobnosti pro skupinu a o konkrétním člověku říkají málo.
Proč se P a J pletou
- Svědomitost obvykle roste od rané dospělosti do středního věku, takže hraniční P v pubertě nebo kolem dvaceti se později klidně může stát J.[7]
- Tvůj stůl, e-mailová schránka nebo kalendář jsou obvykle v pořádku (J), nebo se dobře obejdeš i s trochou nepořádku (P)?
- Když zbývají do termínu dva týdny, začneš brzy a práci si rozvrhneš (J), nebo většinu uděláš až těsně před koncem (P)?
- Na cestách chceš mít plán na každý den (J), nebo se raději rozhoduješ za pochodu (P)?
Odpovídej podle toho, jak obvykle jednáš, ne jaký bys chtěl být. Pokud se odpovědi rozdělí rovnoměrně, jsi pravděpodobně v tomto rysu blízko středu.
Co mají ESFP a INFJ společného
Písmeno níže je společným základem. Ať je tvůj typ kterýkoli, tyto části obou popisů by ti měly sedět.
Jsi vřelý, ohleduplný a vstřícný a všímáš si, co ostatní cítí.
Proč tvůj výsledek může kolísat mezi ESFP a INFJ
- Osobnostní rysy jsou spojité a většina lidí má skóre blízko středu. Rozložení skóre se shlukuje uprostřed a nedělí se do dvou táborů, a to ani u klasických čtyřpísmenných škál.[10][11]
- Proto stačí malá, běžná chyba měření, aby se písmeno převrátilo u každého, kdo je blízko hranice. Nestabilita typu při opakování patří k nejdůležitějším publikovaným námitkám proti čtyřpísmenným testům.[12]
- Samotná skóre jsou docela stabilní; písmena dělá nestabilními právě rozdělení spojitého skóre do dvou přihrádek.[13]
- Pokud jednou dostaneš ESFP a jindy INFJ, změnila se mezi testy 3 písmena. Každé písmeno se mění samostatně, takže to obvykle znamená, že několik tvých rysů je blízko průměru, nebo že jsi odpovídal s myšlenkou na různé situace (v práci nebo doma, v dobrém nebo špatném týdnu).
- V testu 64 Types je každý rys vyjádřen jako percentil vůči skutečným odpovědím. Každý rys, který je od 50. percentilu méně než 10 bodů, je označen jako hraniční a uvidíš i kód, který bys dostal s opačným písmenem. Z definice je u každého rysu 20 % lidí mezi 40. a 60. percentilem.
- Roli hraje i skutečná změna: v průměru se lidé mezi 20 a 40 lety stávají svědomitějšími, takže výsledek J/P se může s lety posunout z důvodů, které s testem nesouvisejí.[7]
ESFP a INFJ v kariéře a lásce
Výše uvedené rozdíly jsou nejvíce vidět v práci a ve vztazích. Pro obraz kariéry tu jsou tři oblasti zájmů, ke kterým se jednotlivé typy nejčastěji přiklánějí, a to, jak je odlišná písmena posouvají:
Typický sklon zájmů: Sociální, Podnikavý, Realistický
Typický sklon zájmů: Umělecký, Badatelský, Konvenční
- E, nebo I: ve srovnání se stranou „I“ (INFJ) souvisí strana „E“ (ESFP) s větším zájmem o práci v oblastech: podnikavé (vedení, přesvědčování) a sociální (pomoc, učení).[5]
- S, nebo N: ve srovnání se stranou „S“ (ESFP) souvisí strana „N“ (INFJ) s větším zájmem o práci v oblastech: umělecké a badatelské.[5]
- P, nebo J: ve srovnání se stranou „P“ (ESFP) souvisí strana „J“ (INFJ) s větším zájmem o práci v oblastech: konvenční (data, postupy, přesnost).[5]
Tyto sklony zájmů vycházejí z metaanalytických souvislostí mezi Big Five a profesními zájmy. Souvislosti jsou střední, takže je lepší své zájmy měřit přímo než je odvozovat z typu.[5]
Test 64 Types ti dá percentil pro každý rys, označí hraniční případy a přidá dva rysy, které čtyřpísmenné testy vynechávají. 62 otázek, asi 8 minut, bez registrace.
Udělej si bezplatný testČasté otázky
Jaký je rozdíl mezi ESFP a INFJ?
Liší se ve třech písmenech: Extraverze (ESFP E, INFJ I); Otevřenost (ESFP S, INFJ N); Svědomitost (ESFP P, INFJ J). Společné mají: F (pečující). Každé písmeno je samostatný spojitý rys, takže se rozdíly sčítají a netvoří dva pevné druhy lidí.
Jak poznám, jestli jsem ESFP, nebo INFJ?
Soustřeď se jen na písmena, ve kterých se liší (E/I, N/S a J/P). Zamysli se, jak se v každodenním životě skutečně chováš, zeptej se někoho, kdo tě dobře zná, a udělej si test, který pro každý rys ukazuje percentil, ne jen písmeno. Pokud ti nějaký rys vyjde kolem 50. percentilu, jsi blízko průměru a oba typy tě popisují zčásti.
Proč mi jeden test dává ESFP a jiný INFJ?
Osobnostní rysy jsou spojité a většina lidí má skóre blízko středu, takže malé rozdíly v odpovídání mohou převrátit písmeno. Změna typu při opakování patří k nejlépe zdokumentovaným problémům čtyřpísmenných testů. Protože se ESFP a INFJ liší ve třech písmenech, jsi pravděpodobně blízko středu u více rysů, nebo jsi při odpovídání myslel na různé situace.
Jsou ESFP a INFJ kompatibilní?
To je jiná otázka než to, kterým z nich jsi. Ve velkých studiích nevysvětlila podobnost osobností dvou partnerů téměř nic nad rámec jejich vlastních rysů; víc záleželo na emoční stabilitě, přívětivosti a svědomitosti každého z partnerů. Stránka o kompatibilitě ESFP a INFJ probírá lásku, přátelství a práci právě pro tuto dvojici.
Výše uvedený výzkum kompatibility: podobnost vysvětlila málo nad rámec vlastních rysů každého z partnerů[14]; vlastní rysy každého člověka jsou důležitější.[15]
Čti dál
Profil ESFP · Profil INFJ · Kompatibilita ESFP a INFJ
Podobná porovnání
Zdroje
- Judge, T. A., Bono, J. E., Ilies, R., & Gerhardt, M. W. (2002). Personality and leadership: A qualitative and quantitative review. Journal of Applied Psychology, 87(4), 765–780.
- Lucas, R. E., & Fujita, F. (2000). Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 79(6), 1039–1056.
- Grant, A. M., Gino, F., & Hofmann, D. A. (2011). Reversing the extraverted leadership advantage: The role of employee proactivity. Academy of Management Journal, 54(3), 528–550.
- Barrick, M. R., & Mount, M. K. (1991). The Big Five personality dimensions and job performance: A meta-analysis. Personnel Psychology, 44(1), 1–26.
- Larson, L. M., Rottinghaus, P. J., & Borgen, F. H. (2002). Meta-analyses of Big Six interests and Big Five personality factors. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 217–239.
- Feist, G. J. (1998). A meta-analysis of personality in scientific and artistic creativity. Personality and Social Psychology Review, 2(4), 290–309.
- Roberts, B. W., Walton, K. E., & Viechtbauer, W. (2006). Patterns of mean-level change in personality traits across the life course: A meta-analysis of longitudinal studies. Psychological Bulletin, 132(1), 1–25.
- Bogg, T., & Roberts, B. W. (2004). Conscientiousness and health-related behaviors: A meta-analysis of the leading behavioral contributors to mortality. Psychological Bulletin, 130(6), 887–919.
- Poropat, A. E. (2009). A meta-analysis of the five-factor model of personality and academic performance. Psychological Bulletin, 135(2), 322–338.
- McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1989). Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator from the perspective of the five-factor model of personality. Journal of Personality, 57(1), 17–40.
- Bess, T. L., & Harvey, R. J. (2002). Bimodal score distributions and the Myers-Briggs Type Indicator: Fact or artifact? Journal of Personality Assessment, 78(1), 176–186.
- Pittenger, D. J. (2005). Cautionary comments regarding the Myers-Briggs Type Indicator. Consulting Psychology Journal: Practice and Research, 57(3), 210–221.
- Capraro, R. M., & Capraro, M. M. (2002). Myers-Briggs Type Indicator score reliability across studies: A meta-analytic reliability generalization study. Educational and Psychological Measurement, 62(4), 590–602.
- Dyrenforth, P. S., Kashy, D. A., Donnellan, M. B., & Lucas, R. E. (2010). Predicting relationship and life satisfaction from personality in nationally representative samples from three countries: The relative importance of actor, partner, and similarity effects. Journal of Personality and Social Psychology, 99(4), 690–702.
- Malouff, J. M., Thorsteinsson, E. B., Schutte, N. S., Bhullar, N., & Rooke, S. E. (2010). The five-factor model of personality and relationship satisfaction of intimate partners: A meta-analysis. Journal of Research in Personality, 44(1), 124–127.